Krmivo

Vojtěšková siláž

Vojtěšková siláž patří do skupiny bílkovinných krmiv a představuje jeden z hlavních a nejlevnějších zdrojů rostlinných bílkovin v krmných dávkách přežvýkavců. Je to zároveň také jedna z nejhůře silážovatelných plodin. Problémem je vysoký obsah dusíkatých látek, nízká pufrační kapacita a nízký obsah zkvasitelných cukrů (v 1 kg sušiny asi 5–10 %).

Pro správné určení termínu sklizně je spolehlivějším ukazatelem vegetační stádium než obsah sušiny. Nejlépe je sklízet vojtěšku na začátku butonizace. Rostlina s postupující vegetací rychle stárne, přičemž se snižuje obsah dusíkatých látek a narůstá obsah vlákniny a náchylnost k opadávání listů při sušení. Ke konzervaci vojtěšky dochází po předchozím zavadnutí. Nejjistější je konzervace při obsahu sušiny 40–45 %, pokud sušina přesáhne 50 % je vhodnější vyrobit ze zavadlé píce seno. Zvýšení obsahu sušiny silážované píce vede nejen k lepšímu fermentačnímu procesu, ale zvýší se i příjem sušiny a tím i užitkovost zvířat.

Rozhodující vliv na kvalitu siláže má i pořadí seče. S každou další sečí je totiž příznivější poměr mezi dusíkatými látkami a stravitelnými cukry, čímž se rostlina stává také silážovatelnější. Poslední seč (říjen) je obvykle špatně konzervovatelná.

Vojtěšková siláž bývá zpravidla zkrmována v dávce 2–3 kg/100 kg živé hmotnosti. Problémovou složkou je vyšší obsah fytoestrogenů, které mohou negativně ovlivnit plodnost užitkových zvířat. Silážováním se estrogenní aktivita údajně zvyšuje, zejména při silážování píce v čerstvém stavu, píce nedostatečně zavadlé nebo konzervované s přídavkem biologických aditiv. U siláže konzervované chemicky zůstává estrogenní aktivita na úrovni výchozí píce.

Omeziení při zkrmování

Vysoká dávka vojtěškové síláže zkrmovaná kravám v období stání na sucho, způsobuje problémy z nadbytku vápníku (mléčná horečka).

Obsah živin

Obsah živin je uveden v 1 kg sušiny krmiva.
* Obsah sušiny je uveden v původní hmotě.