Doporučeno pro předměty

• Pastvinářství a lukařství
• Pastvinářství a lukařství K

Trávy

Do této agrobotanické skupiny řadíme druhy náležící do skupiny lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o jednu z největších rostlinných čeledí do které patří okolo 10 000 druhů. Trávy tvoří základní složku travního porostu. Mimo hustého drnu vynikají také hustou sítí svazčitých kořenů čímž výrazně zvyšují odolnost půdy vůči erozi. Většina kořenového systému se nachází v hloubce do 15 cm. Trávy se rozmnožují jak generativně pomocí obilek, tak vegetativně pomocí odnoží, které jsou geneticky identické s mateřskou rostlinou. Tyto odnože vychází z odnožovací uzliny a vytváří vlastní kořenový systém. Rychlost odnožování závisí na dostatku zdrojů (voda, světlo, živiny) a na intenzitě defoliace. Rozlišujeme dva způsoby odnožování. Intravaginální, kdy nová odnož roste mezi stéblem a listovou pochvou a extravaginální, kdy nová odnož proráží listovou pochvu. Dle způsobu tvorby drnu trávy dělíme na hustě trsnaté, volně trsnaté a výběžkaté. Volně trsnaté a výběžkaté druhy jsou velmi často významnými kulturními druhy šlechtěnými pro využití v pícninářství.

Hustě trsnaté trávy

Mezi méně hodnotné druhy řadíme zejména hustě trsnaté trávy, které rostou ve ztížených ekologických podmínkách a vytvářejí malý objem píce podřadné kvality. Na pastvinách je častým druhem metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) a ve vyšších polohách smilka tuhá (Nardus stricta).

Metlice trsnatá	Kostřava ovčí

Volně trsnaté trávy

Jsou charakteristické vysokou produkcí píce. Nevýhodou však je omezená vytrvalost v porostu (4-6 let), pokud nemají možnost vysemeňování. Některé druhy však mohou v porostu vydržet i přes 10 let bez možnosti vysemeňování. Jílek vytrvalý (Lolium perenne) má v příznivých klimatických podmínkách téměř neomezenou vytrvalost, ale jeho výskyt je limitován náchylností k vymrzání a houbovým chorobám. Také je náročný na vláhu a živiny. Druh je charakteristický vysokou produkcí,vysokým obsahem energie a vysokou stravitelností organické hmoty. V našich podmínkách je jeho vytrvalost omezena na dobu 4 až 6 let. Blízce příbuzným druhem je jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), který také patří mezi velice kvalitní pícní trávy. Vytrvalost v našich podmínkách je v závislosti na odrůdě omezena na dobu 1 až max. 3 let. Kostřava luční (Festuca pratensis) má širokou ekologickou amplitudu, snáší přísušky i přechodné zamokření. Podobně jako jílky je charakteristická rychlým počátečním vývinem. Kvalitou je podobná jílku mnohokvětému. Vytrvalost je 4 až 5 let. Pro luční porosty jsou rovněž vhodné Loloidní hybridy (Festulolium braunii) vznikající křížením jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum) a kostřavy luční (Festuca pratensis) nebo kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea), zpětně jsou kříženy na jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum). Kvalita píce je srovnatelná s jílky, zároveň mají vyšší odolnost vůči chorobám a jsou vytrvalejší než čistý jílek mnohokvětý, vytrvalost je 3 až 5 let.

Jílek vytrvalý	Kostřava luční

Bojínek luční (Phleum pratense) velmi dobře snáší drsné klimatické podmínky. Kvůli pozdnímu kvetení ho nalezneme spíše v přirozených travních porostech. Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) patří mezi suchovzdorné trávy. Vhodný je do lučních porostů, optimální jsou 2 seče. Při vyšší intenzitě využití z porostů ustupuje, stejně jako při pastvě.

Bojínek luční	Ovsík vyvýšený

Ve vyšších polohách najdeme trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), který zde nahrazuje ovsík vyvýšený, ale na rozdíl od něj lépe snáší pastvu. Plné výkonnosti dosahuje ve třetím až čtvrtém užitkovém roce. Píce je pro hospodářská zvířata chutná, nevýhodu však je vysoký obsah 1,25 dihydroxyvitaminu D3. Vysoký příjem trojštětu žlutavého je spojený s vysokým příjmem vitaminu D, následným vysokým obsahem Ca v krvi a kalcifikací chrupavek. Onemocnění se nazývá jako enzootická kalcinóza se vyskytuje především v alpských zemích. Posledním významným druhem je srha laločnatá (Dactylis glomerata). Je charakteristická rychlým jarním růstem a vysokou konkurenční schopností. Dobře snáší také drsné klimatické podmínky. Nevýhodou je její ranost.

Trojštět žlutavý	Srha laločnatá

Výběžkaté trávy

Jsou charakteristické pomalým počátečním vývinem, ale vysokou vytrvalostí. Důležitá je také jejich vysoká kompenzační schopnost zaplňovat prázdná místa a snižovat tak mezerovitost porostu. Snášejí také lépe defoliaci a sešlap a jsou tedy vhodné do pastevních porostů. Mezi krátce výběžkaté druhy patří psárka luční (Alopecurus pratensis). Tato velmi raná tráva je tolerantní k drsným klimatickým podmínkám a nalezneme ji zejména na místech s vysokou hladinou podzemní vody. Další krátce výběžkatou trávou je kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea), která i přes poměrně tvrdé listy poskytuje relativně kvalitní píci. Ačkoliv tento druh není pro zvířata tak chutný jako jílek vytrvalý nebo kostřava luční, poskytuje jistotu produkce v době dlouhodobého sucha a umožňuje prodloužit pastevní období. Rovněž je odolná vůči klimatickým podmínkám. Hojně bývají užívány také mezirodové festucoidní hybridy (Festulolium pabulare), které vznikají křížením kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea) a jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum), zpětné křížení je na jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum). Tyto hybridy pak vynikají vyšší kvalitou než kostřava rákosovitá a vyšší odolností než jílek mnohokvětý. Mezi dlouze výběžkaté kvalitní travní druhy patří lipnice luční (Poa pratensis), která je také odolná vůči drsným klimatickým podmínkám. Její vytrvalost je vyšší než 10 let, ale pomalý je vývin po zasetí. Vzchází až za 3 či 4 týdny a v porostech se plně prosadí až ve třetím užitkovém roce. Vyznačuje se širokou ekologickou amplitudou, roste od zaplavovaných luk až po výsušná stanoviště. Posledním významným druhem je kostřava červená (Festuca rubra), která tvoří tři formy. Trsnatou, krátce výběžkatou a dlouze výběžkatou. Pro pícninářské využití má význam kostřava červená dlouze výběžkatá (Festuca rubra subsp. rubra). Kostřava červená je velmi odolná vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Patří mezi druhy nenáročné na živiny a snáší také suché půdy. Ve srovnání s předešlými druhy má píci nižší kvality. Podobně jako lipnice luční má pomalý vývin, ale v porostech vytrvá déle než 10 let.

Lipnice luční	Kostřava rákosovitá