Doporučeno pro předměty

• Pastvinářství a lukařství
• Pastvinářství a lukařství K

Pastva drůbeže

Pastva jako součást výběhu poskytuje drůbeži optimální životní prostředí a umožňuje jim realizovat jejich přirozený instinkt, tj, obstarávání si potravy spojené s neustálým pohybem. Příznivě ovlivňuje rozvoj dýchacích cest a srdce i cévního systému, které jsou důležitými atributy zdraví a výkonnosti. Při kontaktu se slunečním zářením nastává u drůbeže aktivace karotenu a jeho přeměna na vitamin A. Zatravněné plochy bývají zdrojem doplňkové potravy, kterou tvoří vegetační vrcholy rostlin – snadno stravitelné a bohaté na vitaminy a trávicí enzymy. Přirozené porosty jsou biotopem pro různé druhy hmyzu, které jsou jako potrava velmi cenným doplňkem živočišných bílkovin. Ve výběhu by měly být přirozené zdroje stínu nebo alespoň jednoduché přístřešky, které budou chránit kuřata před úpalem a náhlými extrémními výkyvy počasí. Travní porost udržujeme svěží pravidelným zavlažováním a kosením přerostlých ploch. Musíme si dát ale pozor na výskyt trvale zamokřených míst (Malík, 2002). Pastva drůbeže je převážně záležitostí ekologických nebo bio chovů, v konvenčních chovech se vyskytuje jen zřídka.

Pastva je možná při: výkrmu mladých hus do věku 10- 14 týdnů s časově omezeným přístupem na 2 hodiny denně, výkrmu mírně protučnělých hus v podmínkách drobnochovů a to v maximální míře, dokrmu mírně protučnělých hus v podmínkách drobnochovů (1- 2 hodiny denně) (Malík, 2002) a pro odchov housat od 10. – 12. týdne do 26 – 27 týdnů věku (zatížení 3 housata/m²) (Skřivan et al., 2000).

Společná pastva slepic a hus	Pastva vodní drůbeže

Použité zdroje:

Malík, V. Drůbež a králíky [i.e.králíci]. 1. vyd. Bratislava : Príroda, 2002. 104 s. : il. ISBN 80-07-00976-0.

Skřivan, M.; Tůmová, E.; Vondrka, K.; Dousek, J.; Lancová, B.; Ouředník, J.; Oplt, J. Drůbežnictví 2000. Praha: Agrospoj, 2000. 203 s. Živočišná výroba.