Doporučeno pro předměty

• Pastvinářství a lukařství
• Pastvinářství a lukařství K

Kvalita píce lučních a pastevních porostů

Kvalita píce je dána obsahem rostlinných živin v luční píci. Živiny jsou chemicky definované látky potřebné k výživě zvířat a jejich obsah v píci kolísá ve velmi širokém rozmezí v závislosti na stanovištních podmínkách, druhovém složení porostu a stáří píce v době sečí. U píce se tedy můžeme setkat s většími rozdíly v obsahu živin u téhož druhu. Nejvhodnějším termínem, který je kompromisem jak z hlediska výnosů, tak kvality je období metání u trav a fenofáze butonizace u jetelovin. Z hlediska chemického složení můžeme kvalitu pastevních porostů hodnotit podle obsahu vlákniny, dusíkatých látek, obsahu energie, obsahu makro a mikroprvků. Vedle těchto nutričně důležitých složek obsahují travní porosty, zejména byliny v nich obsažené, tzv. sekundární metabolity, které u nich mají ochranou funkci (proti býložravcům). Tyto složky ale snižují příjem krmiva a jeho stravitelnost tím, že inhibují aktivitu celulolytických enzymů v bachoru přežvýkavců, působí tedy antinutričně. Jedná se o fenolické látky, inhibitory celuláz, alkaloidy, flavony, třísloviny, terpenoidy aj.

Obsah živin se zpravidla vztahuje k sušině, pro snadnější porovnatelnost, neboť píce při sklizni mívá rozdílný obsah sušiny v biomase. Sušina představuje zbytek rostlinné biomasy po vysušení při 103 °C do konstantní hmotnosti.

Koncentrace energie v píci

Pro stanovení koncentrace energie v píci se nejčastěji používá NEL (netto energie laktace) a NEV (netto energie výkrmu), což je hodnota energie, která je organizmem použita na produkci mléka, či hmotnostní přírůstem při výkrmu. Tato hodnota v travních porostech značně kolísá od 2,8 u přestárlých porostů do 7 MJ.kg^-1 sušiny v první seči, při čtyřsečném využití. NEL je tedy závislá na způsobu a intenzitě využití (intenzivní využití=vyšší NEL), fenofázi při sklizni (vyšší NEL je v ranějších fenofázích, při květu pak prudce klesá) a druhovém složení (hodnotné druhy mají vyšší NEL).

Vláknina

Obsah vlákniny je podobně jako NEL také závislá na mnoha faktorech. Obecně lze říci, že nejnižší obsah vlákniny je ve fázi sloupkování, v pozdějších fenofázích se její obsah zvyšuje. S vyšší intenzitou využití však její obsah klesá. Její obsah ovlivňuje stravitelnost organické hmoty, obsah energie a příjem krmiva. Její funkce spočívá v mechanickém nasycení zvířat, vláknina podporuje peristaltiku střev a motoriku bachoru. Na druhou stranu vysoký obsah vlákniny limituje příjem krmiva a stravitelnost krmiva. Chemicky není vláknina přesně definována. Jedná se o složitý komplex látek rostlinného původu. Za vlákninu považujeme to, co se nerozpustí ve zředěné kyselině (1,25 % H₂SO₄), ve zředěném hydroxidu (1,25 % KOH), v organických rozpouštědlech (1,25 % aceton) a co se spálí. Je tvořena komplexem sacharidů. Převažuje zde celulóza a hemicelulóza, které jsou neúplně fermentované na volné mastné kyseliny. Zcela a rychle se fermentují pektiny, naopak lignin nepodléhá fermentaci. Vláknina je savci nestravitelná, její stravitelnost je ovlivňována činností mikroorganismů. Stravitelnost se mění podle poměru sacharidů (celulózy a hemicelulózy) k ligninu. Vláknina ze slámy má stravitelnost kolem 50 %. Naopak vláknina z mladého travního porostu kolem 70 %. Čím je vyšší zastoupení vlákniny, tím nižší je stravitelnost organické hmoty. Optimální zastoupení vlákniny v sušině krmné dávky je pro ovce a skot 15 - 26 %, pro koně 10 - 20 %, naopak pro prasata je to pouze 2 - 7 %.

Dusíkaté látky (NL)

Vývoj obsahu dusíkatých látek (NL) v závislosti na fenofázi má zcela opačný průběh než u vlákniny, tedy se stářím porostu se obsah NL snižuje, neboť klesá podíl listů. Dále je obsah NL ovlivněn zastoupením jetelovin v porostu a úrovní hnojení. Dusíkaté látky jsou stavebními živinami, část je využívána jako energetický zdroj. Dusíkaté látky můžeme rozdělit na bílkoviny a nebílkovinné dusíkaté látky. Nebílkovinné dusíkaté látky jsou volné aminokyseliny, amidy, alkaloidy, peptidy, nukleové kyseliny, amoniak nebo dusičnany.

Vodorozpustné sacharidy

Do této kategorie patří monosacharidy (glukóza a fruktóza). Úzce souvisí s energetickým hodnocením krmiva. Jedná se o zdroj pohotové energie pro přežvýkavce. Zlepšují také silážovatelnost pícnin.

Obsah karotenu

Jeho obsah je v úzkém vztahu se stářím porostu, kdy stárnutím porostu jeho obsah klesá. V seně je jeho obsah zanedbatelný, neboť vlivem slunečního záření se rozkládá. Seno je pak naopak bohaté na vitamin D. Obsah beta karotenu v čerstvé píci v optimální fenofázi se pohybuje od 200 po 400 mg.kg^-1 sušiny.

Obsah živin u jednotlivých druhů pícnin a jejich směsí [%]: