Pastva koz | Kozy se nevyhýbají ani dřevité vegetaci a jsou tedy významné pro přepásání zmlazujících se míst |
Koza není typické pastevní zvíře. Přírodě se spíše než systematickému spásání věnují selektivnímu vyhledávání různých druhů rostlin (na rozdíl od ovcí) a jejich ochutnávání a okusování, zvláště mají rády listy keřů a stromků, výhonky dřevin a širokolisté byliny. Potřebují volnost pohybu a možnost výběru různých druhů krmiva. Jsou známy svou schopností rozlišovat mezi hořkou, slanou, sladkou a kyselou chutí. Jako jedny z mála živočichů vyhledávají krmiva s nahořklou příchutí (například kůru, některé listy stromů a keřů, výhony z náletu, větve). V přírodním prostředí rozhodně nejsou ničiteli vegetace (při omezeném pohybu v oplůtcích jimi mohou být). Za některými rostlinami jsou ochotny ujít značné vzdálenosti a zdolat krkolomné svahy. Hodí se též k dopásání po jiných zvířatech. Odmítají rostliny zapáchající (pohnojené), znečištěné močí a výkaly. Kozy tráví hodně času , až 11 hodin denně, vyhledáváním a příjmem potravy (Mátlová, 2002).
Pastva koz je obvykle v našich podmínkách praktikována sezónně. Pastviny resp. pozemky by měly být vždy ohrazeny (ploty síťové, elektrické ohradníky, dřevěné ploty aj.), aby bylo zabráněno úniku koz a případnému napadení koz jinými zvířaty. Výška plotu by měla být okolo 1,5 m z důvodu šplhání a přeskakování plotu kozami. Kozy jsou obvykle vyháněny na pastvu ráno a večer jsou opět tyto zavírány do stájí. U dojených plemen se kozy vyhánějí na pastvinu po ranním dojení a v odpoledních hodinách jsou tyto opět přiháněny do hospodářství k večernímu dojení (interval mezi dojeními by měl být optimálně 12 hodin). Spotřeba píce v průběhu pastvy se u koz pohybuje mezi 5 až 10 kg na den. Celoročně je potřeba věnovat pozornost péči o porost, zvláště sekání nedopasků.
Na pastevní porost po zimních měsících kozy navykáme postupně. Dobré je začít k zimní krmné dávce přidávat velmi malé dávky zelené píce. Navykací období by mělo trvat min. týden, aby došlo k pozvolnému návyku bachorové mikroflóry a mikrofauny na pastevní porost. V případě velmi rychlého přechodu hrozí riziko vzniku metabolických poruch jako jsou průjmy a nadýmání. Kozy před vyhnáním na pastvu ošetřujeme antiparazitárními prostředky.
Pastva ovcí v Moravském krasu | Ovce je typická svým stádovým chováním |
Pastva je optimální zdroj plnohodnotné výživy. Přirozený pohyb ovcí na čerstvém vzduchu podporuje jejich kondici, vývin svalstva a zpevňuje kostru. Selektivní způsob spásání zvyšuje intenzitu růstu porostu a odnožování trav, což vede k zahuštění porostu a proto je vhodné spojovat pastvu s kosením. Pastevní zralost porostu je optimální v období konce odnožování a začátku sloupkování trav při výšce 10-20 cm (Horák et al., 2012).
Volná pastva je nejstarší způsob pastvy s trvalou přítomností ovčáka a za pomoci ovčáckých psů. V době poledního odpočinku se ovce umístí na chráněné místo, např. do košáru. Tato forma pastvy je nejméně náročná na zařízení pastviny (pouze nutné chytací ohrady).
Celoroční chov ovcí na pastvinách získává postupně na oblibě i u nás. Účelné je zachování přirozené ochrany vybudováním zimoviště s příkrmem a celoroční zajištění dostatku pitné vody. V zimě je nutné kvalitní krmení ad libidum a nižší zatížení pastviny (asi 0,6 VDJ/ha).
Oplůtková pastva je již organizovanější způsob pastvy, využívá se přesného rozdělení pozemku. Jejím základem je pohyb zvířat omezený ohradou –oplůtkem. V této ohradě můžou být zvířata celoročně nebo mohou oplůtky střídat. Oplůtková pastva se považuje za nejracionálnější a nejprogresivnější způsob intenzivního využití produkčního potenciálu pastviny.
Významnou funkci mohou ovce plnit při zachování biodiverzity v chráněných krajinných oblastech, kde se pastva řídí přísnými ekologickými hledisky a požadavky ochránců přírody. Přirozená údržba a obnova se provádí kosením a pastvou (především ovcí a koz) ve vymezeném časovém termínu a při předepsaném zatížení.
Pro pastvu drobných přežvýkavců je možno použít ploty z pletiv | Společná pastva ovcí a koz |
Použité zdroje:
Havlíček, Z.; Skládanka, J.; Doležal, P.; Chládek, G.; Veselý, P.; Ryant, P.: Pastevní chov zvířat v podmínkách cross compliance. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 84 s. ISBN 978-80-7375-237-8.
Horák, F.; Axmann, R.; Červený, Č.; Doležal, P.; Doskočil, J.; Hošek, M.; Hrbek, I. -- Humpál, J.; Jůzl, M.; Klimeš, J.; Kuchtík, J.; Literák, I.; Mareš, V.; Milerski, M.; Novák, J.; Pinďák, I.; Šlosárková, S.; Šustová, K.; Švéda, J.; Tuza, J.; Vágenknechtová, M. -- Veselý, P.; Zeman, L. Chováme ovce. 1. vyd. Praha: Brázda s. r. o., 2012. 384 s. 1. ISBN 978-80-209-0390-7.
Mátlová, v.; Loučka, R. Pastevní chov ovcí a koz. Praha: Agrospoj, 2002, 151 s. ISBN 80-86454-22-3.
http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-koz/vyziva-koz/pastva-koz.html
Předchozí | Datum poslední aktualizace stránky: 27. 12. 2013. | Následující |
Tisk | Přidat odkaz: |