Doporučeno pro předměty

• Pastvinářství a lukařství
• Pastvinářství a lukařství K

Pastva masného skotu (BTPM)

Masný skot preferuje šťavnatější pastevní porost z přiměřeně vlhkých stanovišť, kdežto ovce vyžadují biotopy vyloženě sušší. Při vyšších teplotách se obvykle zvířata nepasou. V našich oblastech, za horkého počasí, kdy je doba pastvy ve dne omezena, využívají volně chované krávy k pastvě chladnější noci, zejména za měsíčního svitu, kdy mohou dobře rozeznat jednotlivé komponenty porostu.

Pastva je rovněž u masného skotu základním krmivem, přičemž biologické vlastnosti masného skotu umožňují nalézt dostatek potravy i na takových pastvinách, kterých mohou jiné druhy hospodářských zvířat využívat jen s omezením. Klíčovým obdobím pastvy je obvykle červenec a srpen, kdy při nedostatku srážek porosty zasychají a často neposkytují dostatek živin pro pasoucí se zvířata. Možností v takovém chovu je pracovat s dostatečnou zásobou sena a v kritickém ročním období přikrmovat. Před zahájením pastvy je potřeba respektovat skutečnost, že přechod ze zimního krmení na pastvu je výraznou změnou ve výživě zvířat, a proto je třeba zvířata na ni připravit. V přechodném období je třeba mimo pozvolného přechodu na jiný typ výživy (1-2 týdny) zajistit i zootechnická opatření zahrnující především ošetření paznehtů a odčervení stáda. Z krmné dávky se postupně vyřazují konzervovaná šťavnatá krmiva a prodlužuje se pobyt na pastvině (1-2 hodin na celodenní pastvu). Zvířata se postupným prodlužováním pobytu na pastvině otužují a přizpůsobují daným klimatickým podmínkám. Navíc se zvyšuje chodivost stáda.

V podmínkách ČR je možno počítat asi se 3 až 4 pastevními cykly za rok. Je nutno počítat s dobou pro obrůstání porostu. Při stanovení zatížení pastviny je třeba vycházet z potřeby živin paseného druhu a kategorie, z výnosu pastviny, techniky krmení a sní spojenou výší nedopasků, respektive i s doplňkovým využitím pastevních porostů (kosení části pastvin v jarních měsících). V dané souvislosti je třeba zohledňovat i dynamiku výnosu pastevního porostu v průběhu roku. Pokud se bere úrodnost pastviny dosažené v květnu za 100%, pak tvoří výnos v červnu zhruba 90 – 100%, v červenci 70%, v srpnu 50% a v září 40%. Pokud je pastevní porost jediným zdrojem živin pro pasená zvířata, pak je nutno na pokles produkce porostů reagovat buď redukcí počtu zvířat na jednotku pasené plochy, nebo naopak rozšířením pastevní plochy.

Dalším klíčovým bodem na pastvě je dostatek pitné vody. Pokud se na pastvině najde přirozený zdroj vody, bývá nutné k němu částečně zpevnit přístupovou cestu, jinak dojde ke zničení rozsáhlé části porostu. Příjem vody je závislý zejména na druhu a množství přijatých krmiv, mléčné užitkovosti, ročním období, teplotě a vlhkosti vzduchu, pohybu a výživném stavu. Při celoroční pastvě by zvířata neměla být rušena. Zvířata si volí období aktivity a odpočinku v závislosti na dostupnosti pastevního porostu (jeho výnosu a kvalitě) a klimatických podmínkách (teplo, déšť, vítr, aj.). Jejich přirozená pastevní aktivita začíná v časných ranních hodinách, různě intenzivní bývá (v závislosti na počasí) i během odpoledne a nejvyšší bývá večer (zvláště v horkých letních dnech). Masný skot se při celodenní pastvě pase i v noci a v ranních hodinách. Jiná situace nastává při časově omezené pastvě. Při ní je třeba zajistit dostatečně dlouhou dobu, aby zvířata mohla přijmout požadované množství krmiva.

Pastva masného skotu	Pastva skotu bez tržní produkce mléka