Doporučeno pro předměty

• Pastvinářství a lukařství
• Pastvinářství a lukařství K

Pastva a welfare zvířat

Welfare (pohoda) zvířat

Představuje stav, ve kterém se organismus zvířete snaží vyrovnat s prostředím, ve kterém žije (Broom, 1986). Welfare se definuje jako stav naplnění všech materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu, kdy je zvíře v souladu s jeho životním prostředím. Nejedná se přitom jen o splnění základních podmínek života a zdraví zvířat, předpokládá stejně tak i ochranu před fyzickým i psychickým strádáním a týráním. Zvíře má nárok na to, aby mu chovatel vytvářel předpoklady pro zabezpečení vyššího stupně uspokojení jeho životních potřeb. Welfare zvířat požaduje pro chovaná zvířata dosažení určité spokojenosti, pohody, komfortu. Tento požadavek je zdůvodněný eticky, ale vyplývá i z ekonomiky. Jen zvíře, které má na dostatečné úrovni zajištěny své materiální (fyziologické) i nemateriální (mentální, psychické) potřeby může poskytovat maximální užitkovost, odpovídající jeho genetickému potenciálu, může optimálně zhodnocovat krmnou dávku, uchovat si zdraví, produkční schopnost i přirozené projevy chování a jeho chov může být proto ekonomicky úspěšný.

Zásady a kritéria welfare

K dosažení životní pohody (welfare) v chovech zvířat je třeba vytvořit takové podmínky, které zajistí požadavky stanovené Britskou radou pro ochranu hospodářských zvířat (Farm Animal Welfare Council – FAWC), která těchto pět svobod novelizovala v r. 1993 takto:

1. Odstranění hladu, žízně a podvýživy – neomezený přístup ke krmivu a čerstvé napájecí vodě v množství dostačujícím pro zachování dobrého zdravotního stavu, fyzické i psychické energie.
2. Odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody – zajištění odpovídajícího prostředí včetně zabezpečení před nepřízní makroklimatu a pohodlného místa k odpočinku.
3. Odstranění příčin vzniku bolesti, zranění, nemoci – v první řadě prevence onemocnění, popř. rychlá diagnostika a terapie.
4. Možnost projevů normálního chování – zajištění dostatečného prostoru, vhodného vybavení a možnosti sociálních kontaktů s jedinci téhož druhu.
5. Odstranění strachu a deprese (úzkosti) – vyloučení takových podmínek, které by způsobovaly psychické strádání a utrpení (Doležal et al., 2004).

Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. Jsou zde míněna zvířata celosezónně umístěná na pastvinách; „přiměřenost“ závisí na adaptabilitě, plemenné příslušnosti, dosavadnímu odchovu a navykání chovaných zvířat. Materiál, který bude používán pro výstavbu ustájení, zvláště koryta a žlaby, jakož i zařízení, s nimiž mohou zvířata přijít do styku, nesmí být pro ně škodlivé a musí být vhodné pro důkladné čištění a desinfekci.  Ustájení a instalace mají být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje či hrany nebo výčnělky, jež by mohly zvířata zranit (Doležal et al., 2004). Napáječky a napajedla musí být umístěny tak, aby bylo zabráněno jejich znečištění a zakálení a je nutné je udržovat čisté. Při vysokých teplotách by měl být zvířatům umožněn přístup do přirozeného stínu (stromy) nebo pod jednoduché přístřešky. Při dlouhém pobytu na slunci může dojít k jejich přehřátí a někdy i k úhynu. K tomuto účelu lze využít mobilní přístřešky, které lze poměrně rychle smontovat a snadno přemístit na jiné stanoviště. V případě přístřešků jako zimovišť by měla být konstrukce stacionární a měla by poskytovat zvířatům ochranu ze tří stran (Mládek, 2006).

Oplocení tvořené ostnatým drátem již potřebám na welfare neodpovídá	Je nutné také zajistit dostatečný přísun k vodě

Ačkoliv pastevní píce může obsahovat 70- 90% vody, je zajištění vhodného napájení nezbytným předpokladem pro pastevní chov zvířat. Zvířata musí mít přístup k vodě (vodní drůbež k vodní hladině), která neohrožuje zdravotní stav zvířat nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin (Doležal et al., 2004). Napájení zvířat na pastvině je možné využívat stávajících vodotečí, z vybudovaných napajedel nebo vodu dopravovat mobilní napájecí cisternou, přičemž u všech variant je nutné zajistit zpevněný povrch (štěrk, pražce, dláždění). Omezíme tím narušování povrchu půdy v jejich okolí (Mládek, 2006).

Orientační průměrná denní spotřeba vody pasených zvířat (Mládek, 2006)

Použité zdroje:

Broom, D.M., 1986: Indicators of poor welfare, Br Vet J., 142(6): s. 524-526.

Doležal, O., Bílek, M. & Dolejš, J. Zásady welfare a nové standardy EU v chovu skotu. Praha Uhříněves: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., 2004, 70 s. ISBN 80-86454-51-7

Mládek, J.; Pavlů, V.; Hejcman, M. & Gaisler, J. (eds.), 2006: Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV Praha, 104 pp.