Hrách setý
Pisum sativum L.
Původ
V Evropě je znám z období neolitu. Nejdříve se pěstoval hrách s drobným zrnem a až později velkozrnný. V době kolem počátku našeho letopočtu byl hrách králem luštěnin v Itálii a Římané ho rozšiřovali v průběhu jejich vojenských výprav i do krajů severně od Alp. Jíst nezralá a sladká semena začali jako první Holanďané.
Varianty hrachu setého
Hrách setý zahradní (Pisum sativum ssp. hortense) | Hrách setý rolní (peluška) (Pisum sativum ssp. arvense) |
Hrách setý zahradní | Hrách setý rolní (peluška) |
Morfologie
Kořeny jsou mohutné, kratší, více rozvětvené a s dobrou sorpční schopností. Lodyha je dutá, holá, nezřetelně hranatá, vystoupavá, popínavá, na bázi poléhá a dále se obloukovitě vzpřimuje. Před sklizní lodyhy poléhají. Listy sudozpeřené zakončené úponkou, lístky oválné až podlouhle vejčité, u pelušky anthokyanová skvrna na bázi palistů. Květy hrachu zahradního bílé se žlutým nebo zelenavým nádechem, peluška má květy červenofialové. Plodem je lusk, který je holý, světlý, široký, zploštělý, složený ze dvou chlopní, které u většiny druhů snadno pukají, což je provázeno vypadáváním semen; lusky obsahují 5 - 10 semen. Semena hrachu zahradního jsou oválná, kulovitá, žlutozelená; semena pelušky jsou oválná, tmavá. HTS 172 - 224 g.
Listy pelušky | Listy hrachu zahradního | Bílý květ hrachu zahradního |
(fialová skvrna na bázi palistů) | (fialová skvrna na bázi palistů chybí) |
Ekologické požadavky
Pro pěstování hrachu jsou vhodné středně těžké půdy s mírně kyselou až neutrální reakcí, dobře zásobené vápníkem.
Peluška je náročná na dostatek vláhy, ale méně náročná na teplotu. V porovnání s hrachem není tolik náročná na půdu, ale nesnáší půdy velmi lehké nebo naopak těžké, kyselé a zamokřené.
Biologie
Peluška má dvě formy – jarní a ozimou. U nás převládá jednoznačně peluška jarní, protože ozimá vymrzá. Při klíčení a v období počátečního růstu je peluška náročná na vláhu, podstatně menší nároky má na teplotu. Klíčí při teplotě 4 °C. V důsledku většího olistění (větší asimilační plochy) vykazuje peluška ve srovnání s hrachem zahradním rychlejší růst i větší konkurenční schopnost.
Pícninářský význam
V pícninářství se využívá převážně peluška, která se pěstuje pro zelené krmení nebo na výrobu siláží. Dává se do směsí jednoletých pícnin. Společně s peluškou bývají komponentem těchto směsí obilniny, jako je oves, které zároveň plní podpůrnou funkci. Pro vyšší obsah dusíkatých látek je vhodným komponentem ve směskách s glycidovými pícninami (kukuřice).
Výnos 20 - 24 t.ha-1.
Hrách setý (zahradní) je možné využít pro výrobu "hrachových siláží".
Agrotechnika
Pro pěstování hrachu setého (zahradního) je důležité provedení podmítky a hluboké orby. Požadovaná hloubka setí je 5 - 7 cm. 0,9 - 1,0 milion klíčivých semen na ha.
Podobně jako u hrachu je dobré provést u pelušky na podzim podmítku a hlubokou orbu. Jarní předseťová příprava je zaměřena na urovnání pozemku a kvalitní přípravu seťového lůžka. Počet zásahů by měl být minimalizován (šetření půdní vláhou). Při využití pelušky jako strniskové meziplodiny provádíme buď bezorebné setí nebo mělké zpracování půdy podmítači. Hloubka setí 5 - 6 cm. V luskovinoobilních směskách se vysévá 0,4 - 0,5 MKS.ha-1 pelušky a 2,0 - 2,5 MKS.ha-1 obilniny. Pícní porosty sejeme do řádků 12,5 cm. Za sucha je možné provézt válení. Pro správnou funkci hlízkových bakterií je potřeba pH 6,2 - 7,0. Pícní porosty se zpravidla nehnojí ani neošetřují proti plevelům. U porostů pěstovaných na zrno můžeme aplikovat startovací dávku N ve výši 50 kg.ha-1. Dávka P je 20 kg.ha -1 a K 60 kg.ha -1.
Zařazení v osevním postupu
Hrách je možné využít jako přerušovač v osevním postupu s vysokým podílem obilnin. Hrách může sloužit také jako krycí plodina pro vojtěšku. Vhodné jsou v tomto případě bezlisté odrůdy (semileafless). U těchto forem jsou lístky nahrazeny úponky, nemají stínící účinky a díky nepoléhavosti vojtěšku nepotlačují v růstu.
Peluška je v osevním postupu velmi často zařazována po obilnině. Velmi dobrá předplodina pro obilniny a cukrovku. Na stejném pozemku by neměla být pěstována dříve než za 3 - 4 roky.
Sklizeň
Nejvhodnější doba sklizně pelušky je na počátku kvetení. Pro získání silážní píce se sklízí po rozkvětu.
Porost hrachu je pro výrobu hrachových siláží sklízený ve voskově-mléčné zralosti (konec června až začátek července). Obsah sušiny je 30 - 31 %. Takto využívaný porost slouží zároveň jako krycí plodina pro vojtěšku. Před sklizní hrachu (krycí plodina) vojtěška (podsev) přerůstá hrách. V hrachových silážích tak může být až 10 % podílu vojtěšky.
Porost pelušky |
Porost hrachu zahradního |
Odrůdy
Odrůdy pelušky
- ANDREA
- Polopozdní odrůda
- Rychlý počáteční růst
- Velmi výkonná semenářská i pícninářská odrůda
- Vysoký výnos NL v pícní zralosti
- Registrace 1996
- Vyšlechtěna v ŠS Chlumec nad Cidlinou
- ARVIKA
- Pozdní
- Poskytuje vysoký výnos píce
- Vhodná pro všechny výrobní oblasti
- Odolná vůči chorobám
- Registrace 1972
- Vyšlechtěna v ŠS Chlumec nad Cidlinou
- LUCIE
- Polopozdní odrůda
- Barva květů světle růžová až bílá
- Barva semen růžová
- Tři květy na všech plodných nodech
- Vysoký výnos zelené hmoty
- Vysoký obsah NL
- Registrace 2003
- Vyšlechtěna v ŠS Chlumec nad Cidlinou
- MELY
- Poloraná odrůda
- Velmi rychlý počáteční vývoj
- Velmi dobrá pícninářská výkonost
- Vysoká odolnost proti poléhání
- Registrace 2003
- Vyšlechtěno v ŠS Chlumec nad Cidlinou
Odrůdy hrachu
- ZEKON
- Bezlistá odrůda
- Poloraná
- Vhodná do všech oblastí
- Odolnost vůči kořenovým a krčkovým chorobám
- Velmi dobrá odolnost vůči poléhání
- Stabilní výnosy
- Registrace 1999
- Vyšlechtěna v ŠS Lužany
- GOTIK
- Bezlistá odrůda
- Poloraná
- Vhodná do všech oblastí
- Nadprůměrná odolnost ke komplexu kořenových a krčkových chorob
- Velmi dobrá odolnost vůči poléhání
- Registrace 1999
- Vyšlechtěna v ŠS Lužany
- SONET
- Listnatá odrůda
- Raná až poloraná
- Vhodnější do chladnějších oblastí
- Nadprůměrné výnosy v chladnějších oblastech
- Registrace 1996
- Vyšlechtěna v ŠS Lužany
- BOHATÝR
- Listnatá odrůda
- Poloraná
- Vhodná do všech oblastí
- Standardní odolnost vůči poléhání
- Registrace 1980
- Vyšlechtěna v ŠS Lužany
Jiří Skládanka, Jana Vrzalová 2006