Krmná mrkev

Daucus carota L. ssp. sativus

Krmná mrkev

Původ

Jako kulturní plodina byla známa již před více než 2000 lety Řekům a Římanům. Pěstovali ji i Slované.

Morfologie

V prvním roce vytvoří krmná mrkev vřetenovitý až válcovitý kořen a přízemní listovou růžici. Barva kořene je bílá, žlutá nebo oranžová, u většiny odrůd zůstává celý kořen pod zemí. Listy jsou dlouze řapíkaté, čepel listů je hluboce peřenodílná. Lodyha vysoká 1,5 m, větvená. Květenstvím je složený okolík; květy drobné bílé až růžové. Plodem je dvousemenná nažka.

Ekologické požadavky

Krmná mrkev není náročnou plodinou na půdu a podnebí. Daří se jí ve všech oblastech. Listy a kořen snášejí i nižší teploty do -5˚C. Daří se jí i v sušších oblastech. Nejlépe se jí daří na hlubokých středních, hlinitých až písčitohlinitých půdách. Při vyšší úrovni N hnojení je možné ji pěstovat i na lehčích písčitých až hlinitopísčitých půdách. Pro krmnou mrkev jsou nevhodné pouze půdy těžké. Nesnáší půdy zamokřené s kyselými sloučeninami železa a manganu. Snáší dobře sucho (listy stáčí podle středního nervu). Může se pěstovat ve všech výrobních oblastech.

Biologie

Semena klíčí při teplotě půdy 3 - 4 ˚C. Krmná mrkev je rostlinou dvouděložnou a dvouletou. Ve druhém roce vegetace se z kořene, který přezimuje, vyvine lodyha až 1,5 m vysoká, s listy a cizosprašnými květy.

Pícninářský význam

Poskytuje nižší výnosy kořene než krmná řepa. Ve srovnání s tradičními okopaninami vykazuje také horší skladovatelnost a vyšší potřebu práce. Z těchto důvodů má menší praktické uplatnění a z toho vyplývající i menší rozsah pěstování. Kořen představuje kvalitní glycidovou šťavnatou píci s vysokým obsahem provitaminu A (karotenu), vitamínu C, B₁, B₂. Kořen obsahuje také hodně sacharózy a fruktózy, které dávají mrkvi příjemnou chuť. Podíl bílkovin je vyšší než u ostatních okopanin. Pro svoji výživnou a dietetickou hodnotu je výborným krmivem pro mladá plemenná zvířata. Je vhdoná také pro výživu koní (10 kg.kus^-1.den^-1).

Výnos kořene 60 - 90 t.ha^-1.

Agrotechnika

Má vysoké požadavky na humus a živiny. Dobře snáší hnojení chlévským hnojem (zaorání na podzim); (riziko napadení pochmurnatkou mrkvovou). Alternativou chlévského hnoje je zelené hnojení. Řádky 30 – 40 cm. Hloubka setí 0,5 – 1 cm. Výsev 3 – 5 kg.ha^-1.

Zařazení v osevním postupu

Krmnou mrkev pěstujeme jako hlavní plodinu nebo meziplodinu formou podsevu. Zařazujeme ji po okopanině (odplevelení půdy, zásobení humusem a živinami) nebo ozimé obilnině, následující po hnojené okopanině nebo jetelovině.

Sklizeň

Nejdříve se sklízí nať (konec října – začátek listopadu), která se přímo zkrmuje, silážuje nebo zaorává. Kořeny se vyorávají upravenými sklízeči cukrovky nebo sklízeči kořenové zeleniny. Při sklizni je nutno omezit mechanické poranění, protože poškozené bulvy se obtížně skladují.

Odrůdy

1. TÁBORSKÁ ŽLUTÁ
2. VIŠŇOVSKÁ ŽLUTOČERVENÁ

Jiří Skládanka, Jana Vrzalová 2006