Sléz přeslenitý
Malva verticillata L.
|
| Sléz přeslenitý |
Morfologie
Lodyha přímá, nepoléhavá, v hustém zápoji nevětvená, v řídkém porostu se od báze větví. List okrouhlý, mělce dlanitě pěti až sedmilaločný; laloky listů v horní části lodyhy v obrysu zašpičatělé. Květenství přisedlé přisedlé strbouly v paždí listů; květy růžové až nafialovělé. Plod poltivý, terčovitě zploštělý, ve zralosti se rozpadá na 10 - 12 dílů. HTS 2,3 - 3,0 g.
Ekologické požadavky
Nejlépe vyhovují půdy hlinité až hlinitopísčité, s dostatečným obsahem vápna a dostatkem živin a vody. Na vyšší obsah dusíku v půdě reaguje poutáním dusičnanů. Nejlépe se mu daří v teplotně příznivých podmínkách s dostatkem vláhy.
Biologie
Jednoletý, vícesečný. Při pěstování dochází k výdrolu semen a k jeho dalšímu rozšíření. V následujícím roce tak může vytvořit opět hustě zapojený porost.
Pícninářský význam
Horkovzdušné úsušky, zelená píce, siláž, zelené hnojení. Sléz přeslenitý je dvousečný. První seč za 70 – 80 dní (výška 1,2 m) a druhá seč za 60 – 75 dní (výška 0,8 m).
Výnosy 40 – 90 t.ha-1 čerstvé píce.
|
|
|
| List slézu přeslenitého | Různá barva květů slézu přeslenitého | |
Agrotechnika
Jestliže je pěstována jako hlavní plodina, tak jarní přípravě půdy předchází podzimní orba. Na jaře před setím smykování a vláčení. Kypré půdy před setím utužit válem a po zasetí použít rýhovací válce. Výsev od 10. do 20. dubna. V bramborářské výrobní oblasti sejeme po 20. dubnu. Jako letní meziplodinu sejeme od 20. května do 20. července. Jako strniskovou meziplodinu od 20. července do 10. srpna. Řádky 12,5 až 25,0 cm. Výsevek 10 - 12 kg.ha-1, hloubka setí 1 - 2 cm.
Zařazení v osevním postupu
Může se pěstovat jako hlavní plodina (výnosová jistota) nebo jako letní či strnisková meziplodina (výnos závislý na vláhových poměrech).
Odrůdy
- DOLINA
- Povolena v roce 1993,
- výzkumný ústav pícninářský Troubsko,
- vznikla individuálním výběrem materiálu získaným z botanických zahrad.
Jiří Skládanka 2006