repa

Krmná řepa

Beta vulgaris L. ssp. esculenta var.crassa


   Krmná řepa

Největší produkce živin z jednotky plochy, maximální asimilační efekt (společně s cukrovkou)

  1. Krmná řepa obsahová (přechodného typu)
    • 14 - 16 % sušiny a 9 - 12 % cukru
  2. Krmná řepa objemová
    • <14 % sušiny a < 9 % cukru
    • Chudší podzolové a kyselé půdy

Původ

Pěstování krmné řepy bylo známo dříve než pěstování cukrovky, která byla z krmné řepy vyšlechtěna. Nejstarší formy řepy vznikly podle Lippomanna na Sicílii ve 2. tis. před n.l. jako zahradní plodina. Od názvu Sikelion z této doby pochází název cvikla. Řada autorů klade původ řepy do západní Asie a oblastí kolem Kaspického moře. Dokladem toho, že řepa pochází z oblasti mořského pobřeží, je její halofytní charakter a schopnost čerpat z půdy halové prvky.

Morfologie

Krmná řepa patří do čeledi merlíkovitých.

Bulva krmné řepy a stejně tak i cukrovky se dělí na tři části:

  1. hlava (epikotyl)
  2. krk (hypokotyl)
  3. kořen (radix)

Řepa krmná koření mělčeji než cukrovka. Bulva krmné řepy je na rozdíl od cukrovky tvořena z 80% krkem, proto je také méně zahloubena v půdě. Má menší počet listů a kratší řapíky než cukrovka. Liší se větším podílem hypokotylu (krku) na hmotě bulvy, důsledkem je vyrůstání bulev nad úroveň ornice. Z tohoto důvodu jsou bulvy hůře upevněny v půdě, což je důležité zejména pro jejich sklizeň. Barva je žlutá, oranžová, červená až fialová.

Bulva je válcovitá, ve středu zúžená, kuželová, oválná; barva bulvy hnědozelená s oranžověžlutým, červeným nebo karmínově červeným nádechem. Počet listů menší než u cukrovky. Listy řapíkaté, lesklé, mírně zvlněné, řapíky a čepele menší než u cukrovky. Lodyha pevná, dřevnatá, rýhovaná, silně rozvětvená, vysoká 1,5 m. Květenství je latnaté; květy drobné, žlutozelené. Plodem je vícesemenné klubíčko.

Ekologické požadavky

Krmná řepa není tak náročná na klimatické a půdní podmínky jako obsahové typy cukrovek a polocukrovek, vyžaduje však minimálně 600 mm srážek ročně. Krmné řepě obsahové se daří ve vyšších, chladnějších a vlhčích oblastech, na středně hlinitých až písčitohlinitých půdách s nižším obsahem humusu a vápníku. Krmné řepy objemového typu nachází uplatnění v horších podmínkách, na půdách chudších, podzolových a kyselejších. Odrůda Hako vyžaduje půdy lehčí, výhřevnější.

Biologie

Krmná řepa klíčí při 4 °C, ve srovnání s cukrovkou je na teplo méně náročná. Je dvouletá, v prvním roce vytváří vegetativní orgány (bulvy a listy) a ve druhém roce generativní orgány.

Pícninářský význam

Pokles pěstebních ploch krmné řepy je ovlivněn náročností pěstování (ve srovnání s kukuřicí) a problémy se skladováním. Dobré dietetické účinky, působí příznivě na produkci hospodářských zvířat, zejména laktaci krav.

Výnosy bulev jsou až 80 t.ha-1.

Nutriční hodnota

Obsah cukrů je do 10 %, obsah N-látek do 1,2 %. Má velmi nízký obsah vlákniny. Ceněna pro obsah vitamínů a příznivé dietetické účinky.

Agrotechnika

Podmítka po slizni předplodiny. Na mělčích půdách střední orba se zaorávkou hnoje a PK hnojiv. Na hlubších půdách orba na plný profil ornice. Na jaře zpracování půdy do hloubky 5 cm.

Výsevek neupraveného osiva 18 kg.ha-1 a u upraveného 6 kg.ha-1. Výsev do hloubky 2,5 - 4 cm. Půda by měla být prohřátá na teplotu 5 - 6 °C (většinou v dubnu). Jednoklíčkové osivo vyséváme na vzdálenost 15 cm (16 - 18 cm). Optimální počet rostlin pěstovaných bez ruční práce 80 000 - 90 000 na ha. Mechanicky upravené osivo sejeme na vzdálenost řádků 6 - 8 cm. Vzešlý porost jednotíme. Optimální počet rostlin při použití ruční práce 75 000 - 80 000 na ha.

Po zasetí narušení půdního škraloupu (lehké rýhované válce). Plečkování závislé na použití herbicidů.

Chlévský hnůj zaoráváme na podzim v dávce 35 - 45 t.ha-1. Při hnojení kejdou dávka 60 - 80 m3.ha-1. Můžeme využít i zeleného hnojení zaoraného na podzim s menší dávkou hnoje. Průmyslový dusík můžeme aplikovat na jaře před setím a na list. Celková dávka N v průmyslových hnojivech by neměla překročit 150 kg.ha-1.

Zařazení v osevním postupu

V osevním postupu zařazujeme krmnou řepu nejčastěji po ozimé obilnině, kukuřici nebo řepce. Dobrými předplodinami jsou i luskoviny, v případě dostatku vláhy i dobře zaorané jeteloviny. Po sobě může být pěstována za 4 roky.

Sklizeň

Využití upravených sklizečů cukrovky. Bulvy by měly být nepoškozené, aby se nezvýšily skladovací ztráty. Chrást bývá dostraněn v úrovni vrcholu hlavy bulvy. Zachovány bývají části řapíků o délce 6 - 8 cm. Na malých plochách se uplatňuje ruční sklizeň.

Odrůdy

Obsahová

  1. KOSTELECKÁ BARRES
    • Přechodného typu
    • Vhodná do všech poloh a půd
    • Termín výsevu jako u jarního ječmene
    • Bulva vyčnívá nad zem z 1/3 až 1/2
    • Barva bulvy oranžová
    • Dobrá skladovatelnost

Objemová

  1. HAKO
    • Víceklíčkový hybrid objemovho typu
    • Bulva středně dlouhá, ojediněle zúžená do kulovitého tvaru
    • Bulva vyčnívá nad povrch ze 3/4
    • Barva bulvy světle žlutá s oranžovým odstínem
    • Vysoký výnos při nízkém obsahu sušiny
    • Vyžaduje půdy lehčí, výhřevnější, ale daří se jí také na půdách typické řepařské výrobní oblasti
    • Oblíbená u malopěstitelů

Jana Vrzalová, Jiří Skládanka 2006