zito

Žito seté

Secale cereale L.


   Žito seté
   Jazýček žita

Původ

Velmi mladá kulturní plodina. Za oblast jejího vzniku je považováno Zakavkazko a také oblast Tibetu a Pamíru.

Morfologie

Výška rostlin 1,5 - 1,8 m. Dobře vyvinutý kořenový systém. Listy užší, dlouhé, tmavomodrozelené, v rané vývojové fázi zbarveny anthokyany. Jazýček nízký, vroubkovaný, límečkovitý, téměř obepíná stéblo. Ouška zakrnělá (hrbolky). Květenstvím je klas. HTS 34 - 38 g. Obilky nahé.

Ekologické požadavky

Vyhovují mu půdy lehčí, hlinitopísčité až písčitohlinité. Snáší také půdy mělčí, kyselé a podzolované. Vyžaduje dostatek vláhy. Daří se mu v horších klimatických podmínkách vyšších oblastí. Snáší silné mrazy i chlad.

Biologie

Odnožování probíhá převážně na podzim. Velmi dobře přezimuje. Na jaře dochází k rychlému vývoji, který je spojený s intenzivním růstem kořenů. Je odolné proti nedostatku vláhy. Při dlouhodobé sněhové pokrývce jsou přerostlé porosty náchylné na plíseň sněžnou.

Pícninářský význam

Pícninářský význam žita poklesl. Žito rychle stárne (snižování stravitelnosti a zvyšování obsahu vlákniny). Na druhou stranu je výhodou jeho ranost a schopnost dobrého přezimování.

Žito je možné využít na:

  1. horkovzdušné úsušky,
  2. zelené krmení (ozimé směsi s brukvovitými pícninami)
  3. .

Výnosy žita ve fázi sloupkování (na horkovzdušné úsušky) jsou 15 - 18 t.ha-1 zelené píce. Na počátku metání (pro zelené krmení) jsou výnosy 25 - 30 t.ha-1 zelené píce.

Nutriční hodnota

Na počátku metání je obsah NEL 5,87 MJ.kg-1. Obsah vlákniny je na počátku metání 29 %, ve fázi těstovité zralosti až 33 %. Obsah N-látek je na konci metání 13,3 % a na počátku těstovité zralosti 5,9 %.

Agrotechnika

Vyžaduje slehlejší půdu. Seťovou orbu je potřeba provézt včas před setím. Sejeme v druhé polovině září. Výsev je 4,5 mil klíčivých semen na ha (160 - 180 kg.ha-1). Šířka řádků 125 mm a hloubka 25 - 35 mm. Po přezimování porostů je dobré včasné přiválení (snížení nebezpečí vyzimování). Na lehčích půdách je možné hnojit 20 t.ha-1 chlévského hnoje před orbou. Kejdu a močůvku je možné využít do dávky 120 kg.ha-1 N. Dávka dusíku závisí na způsobu využití. Na horkovzdušné úsušky je dávka 150 kg.ha-1 N. Důvodem je dosažení vysoké kvality úsušků. Na zelené krmení je dostačující dávka 100 kg.ha-1 N. 1/3 dusíku se aplikuje na podzim a 2/3 na jaře. P a K hnojiva se zapravují na podzim v dávce 40 kg.ha-1 P a 100 - 120 kg.ha-1 K.

Zařazení v osevním postupu

Zařazuje se po včasně sklízených předplodinách, jako jsou luskoviny, rané brambory nebo obilniny.

Sklizeň

Na zelené krmení se žito sklízí od konce sloupkování do počátku metání, tj. do poloviny května (210 - 230 dnů od výsevu). Sklizeň začíná při výšce porostu 0,5 m. Sklizeň je nutné ukončit do počátku metání (začínají se objevovat osiny). Zkrmuje se pouze 5 - 7 dní (rychle stárne). Pro horkovzdušné úsušky sklízíme ve fázi sloupkování (výška porostu 0,4 - 0,5 m). V této fázi je vysoký obsah NL a karotenu.

Odrůdy

  1. BESKYD
  2. ALBEDO
  3. DAŇKOVSKÉ NOVÉ
  4. MARDER

Jiří Skládanka 2006