Vojtěška setá
Medicago sativa L.
|
| Obrůstající porost Medicago sativa L. |
Morfologie
Silný hlavní kůlový kořen, který se větví a proniká hluboko do hloubky. V prvním roce 1,5 m a v dalších letech více jak 5 m. Pupeny se zakládají na kořenovém krčku ve vertikální poloze. Lodyhy přímé i vystoupavé, lysé. Listy trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek na delším řapíčku. Květenství je hlávkovitě zkrácený hrozen. Květy modrofialové. Plodem je spirálovitě stočený lusk, počet závitů 1 1/2 - 3 1/2, obsahuje 3 - 6 semen, nepukavý, lysý, tmavohnědý. Semeno ledvinovité, délka 2,0 - 2,5 mm, hladké, matné, žluté až žlutohnědé, stářím tmavne, HTS 1,8 - 2,5 g.
Ekologické požadavky
Vojtěška je rostlina stepního charakteru. Daří se ji v sušších podmínkách na půdách s dostatečnou hloubkou podorniční vrstvy. 2/3 vody pro tvorbu produkce čerpá z hlubších vrstev. Typická plodina kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Předpokladem jejího pěstování je optimální poměr vody a vzduchu v půdě, propustnost spodiny a nižší (1,5 m od povrchu) hladina spodní vody. Půdní podmínky jsou výraznější faktor než nadmořská výška. Půdy by měly být středně těžké a v hlubších vrstvách by měl být dostatek Ca, pH půdy od 6,8 - 7,2.
Biologie
Klíčení semen vojtěšky začíná po jejich nabobtnání, jehož příčinou je velké množství vysoce hydrofilních bílkovin. Následně po nabobtnání začíná proces klíčení, růst a prodlužování kořínků. Ze semen vyrůstá první výhonek (lodyha), která postupně mohutní. Další výhony (lodyhy) vyrůstají z pupenů rozložených na kořenovém krčku. Kořenový krček je zatahován do půdy, ročně o 10 mm. Lodyha vojtěšky, pokud není pokosena, vytváří květenství a má životnost pouze jeden rok. U nepokosených lodyh se často začínají tvořit nové lodyhy ze zásobních pupenů už v době, kdy hlavní lodyha nebyla pokosena nebo neodumřela. Pokus se však z jakýchkoliv příčin pupeny netvoří rostlina odumírá.Vytrvalost vojtěšky závisí na odolnosti a životaschopnosti kořenového krčku a na něm rozložených pupenů. Všeobecně je vojtěška mrazuvzdorná jetelovina, ale k poškození mrazem může dojít na jaře vlivem povytaženého kořenového krčku.
Využití v zemědělství
Pěstována na orné půdě v monokultuře nebo ve vojtěškojetelotravních směskách.
Výsevek
Při čistém výsevu je výsevek 6,0 - 7,0 mil. klíčivých semen na ha (12 - 15 kg.ha-1). Při podsevu do krycí plodiny je výsevek 7,0 - 9,0 mil. klíčivých semen na ha (15 - 18 kg.ha-1).
Agrotechnika
Potřebu dusíku (N) pokrývá vojtěška setá z 90% ze symbiózy. Přihnojování dusíkem pouze na půdách lehkých, chudých na živiny v dávce 30 kg.ha-1. Přihnojení je žádoucí také k podsevu jetelovin po sklizni krycí plodiny. Na těžkých půdách je žádoucí provézt zásobní hnojení draslíkem (K) před podzimní orbou. Na lehčích půdách je vhodnější dělená aplikace (část při předseťové přípravě a dále každoroční aplikace v užitkových letech). Aplikaci draslíku je nutné provádět za včasného předjaří (hrozí nebezpečí popálení rašících pupenů). Aplikace fosforu (P) je doporučena, s ohledem na malý pohyb v půdě, do zásoby na 2 - 3 roky. Vojtěšku setou je možné hnojit také statkovými hnojivy. Na lehkých půdách je aplikována před založením porostu na podzim chlévská mrva v dávce 25 - 30 t.ha-1 nebo kejda v dávce 15 t.ha-1.
Hospodářská charakteristika
Výnosy 7,5 - 9,0 t.ha-1 (potenciál využit z 50 - 60%. Vojtěška hromadí rezervní látky v době květu, alespoň jedna seč v roce by měla zakvést. Důvodem je podpoření vytrvalosti a samozřejmě produkce v následujícím roce. Kvalita dána podílem listů a lodyh. Nositelem kvality jsou listy. Zhruba stejným podílem jsou lodyhy a listy zastoupeny ve fázi butonizace, kdy obsahuje 21,5% N-látek, 27,0% vlákniny, 5,10 MJ NEL. Obsažen je dále betakaroten, vitamín B1, B2, D, E, C, K.
Podíl sečí na celkové produkci
U čtyřsečných 1. seč 40%, 2. seč 30%, 3. seč 20%, 4. seč 10%.
U třísečných 1. seč 40%, 2. seč 35%, 3. seč 25%.
Odrůdy
EUROPE, JARKAPO, JITKAPO, LUCIAPO, MAGDAPO, MORAVAPO, PALAVA, RESIS, VANDAPO, VLASTAPO, NIVAPO, ZUZANAPO