Vičenec setý

Onobrychis viciaefolia Scop.

Onobrychis viciaefolia Scop.

číslo vody = 2; číslo dusíku = 2; krmná hodnota = 7

Morfologie

Kořen silně vyvinutý, kůlový. Lodyhy přímé nebo vystoupavé, brázditě hranaté, listnaté. Listy lichozpeřené, mnohojařmé. Květenství je úžlabní hrozen, v době květu protáhle vejčitý. Květy růžové barvy s karmínovými pruhy. Plodem je jednosemenný, nepukavý lusk, zralé lusky snadno opadávají. Semeno ledvinitého až bobovitého tvaru o velikosti 4,2 - 4,5 mm x 3,2 - 3,5 mm, barva světle hnědá až tmavohnědá, hladký až středně lesklý povrch, pupek kulatý s vypouklým bílým okrajem. Semeno zůstává uzavřeno v luscích, HTL 18,0 - 23,0 g.

Ekologické požadavky

Rostlina jihovýchodní Evropy. Uplatňuje se na chudších, štěrkovitějších půdách, které jsou bohaté na vápník. Má značné požadavky na teplo a světlo. Může se vyskytovat na slabě nebo středně úrodných loukách, na okrajích cest a na svazích.

Biologie

Vytrvalá jetelovina, ozimá. Rozmnožuje se hlavně semeny. Z kořenového krčku můžou vyrůstat krátké oddenky, ze kterých vznikají sekundární růžice nebo kvetoucí byliny. Kvete od druhého roku, od června do července. Po první seči špatně obrůstá

Některé kulturní formy jsou jarního charakteru, ale nejsou vytrvalé. Kvetou již od prvního roku.

Využití v zemědělství

Jetelovinotravní společenstva na orné půdě. Směsky s Festuca pratensis, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata. Ve směskách s Medicago sativa L. bývá v podílu 10 - 20%. V monokultuře nahrazuje Medicago sativa L. na štěrkovitých a mělčích půdách s dostatkem vápníku.

V lučních porostech podporuje jeho výskyt opožděná první seč. Při časté frekvenci sečí z porostu ustupuje. Nesnáší pastvu.

Agrotechnika

Výsevek vyluštěného osiva 70 - 110 kg.ha^-1, výsevek nevyluštěného osiva 150 - 180 kg.ha^-1. Hloubka setí 20 - 30 mm.

Ekologický význam

Medonosná plodina, navštěvována včelami, čmeláky a denními motýly (Colias crocea)

Odrůdy

VIŠŇOVSKÝ