Doporučeno pro předměty

• Pastvinářství a lukařství
• Pastvinářství a lukařství K

Rozdělení travních společenstev

Z hlediska vzniku travních porostů můžeme travní společenstva rozdělit na přirozená, polopřirozená a kulturní.

Přirozená travní společenstva

Za přirozená travní společenstva označujeme ta společenstva, která jsou v místě výskytu klimaxovým stádiem. Vyskytují se tedy na takových stanovištích, které nejsou vhodné pro výskyt jiného společenstva, zejména lesa. Hovoříme tedy o tzv. absolutních rostlinných společenstvech. Jejich existence je zde podmíněna stanovištěm, které může být příliš vlhké, nebo naopak přiliž suché na to, aby umožnilo růst jinému společenstvu než travnímu. Na našem území nalezneme tato přirozená společenstva nad horní hranicí lesa, dále pak na rašeliništích, mokřadech, fragmentech lesostepí či na xerotermních stanovištích.

Přirozené travní porosty nad horní hranicí lesa	Step na Pálavě

Polopřirozená travní společenstva

Častěji než s přirozenými travními porosty se u nás setkáváme s polopřirozenými travními porosty, které vznikly v důsledku působení člověka, vypálením a žďářením lesu či přerušením hospodaření na orné půdě, a na jeho činnost jsou také vázány. Tyto porosty označujeme jako blokované sukcesní stádium, kdy se díky pravidelnému sečení či spásání brání návratu do původního stavu, tedy návratu lesa.

Polopřirozený travní porost

Kulturní travní porosty

Poslední skupinou jsou porosty kulturní. Tyto porosty se od polopřirozených liší vyšším vlivem člověka, který zde mimo pravidelného sečení také mění druhovou skladbu a dodává vyšší množství živin ve formě minerálních hnojiv. Do této kategorie řadíme jak obnovené, či přisévané trvalé travní porosty, tak i dočasné travní porosty na orné půdě.

Kulturní travní porost, jetelotravní směs na orné půdě	Kulturní travní porost, okrasný trávník