---

Kostřava červená

Festuca rubra L.

---

Porost Festuca rubra L.

číslo vody = 4; číslo dusíku = 3; krmná hodnota = 5 (4)

Morfologie

Formy krátce výběžkaté, dlouze výběžkaté a trsnaté, odnožuje extravaginálně i intravaginálně

Čepele přízemních listů dlouhé, zpravidla štětinovitě složené, uvnitř hluboce rýhované. Stébelné listy ploché nebo žlábkovité, za delšího sucha složené. Vernace složená. Stébla vysoká 20 - 100 cm. Místo oušek jsou na přechodu listové pochvy a listové čepele naznačeny jen malé výstupky, jazýček je zakrnělý. Květenstvím je lata, spodní větévky nesou vždy jednu kratší příosní větvičku. Klásky bývají 4 - 6květé, osinaté. Obilka o velikosti 4,6 - 7,0 mm x 0,8 - 1,5 mm, plucha ostře zašpičatělá, vybíhá v 1 - 2 mm dlouhou osinu, špinavě žlutá až žlutozelená, klenutá, stopečka válcovitá, hustě chlupatá, HTS 0,9 -1,4 g. Obilka se dá těžko oddělit od pluch.

Formy kostřavy červené

1. Festuca rubra commutata (Kostřava červená trsnatá)
• Počet výhonků 120 tis.m^-2
• Šířka čepele 0,65 mm
• Snáší kosení na výšku 0,6 cm
2. Festuca rubra trichophylla (Kostřava červená krátce výběžkatá)
• Nadzemní výběžky
• Charakterem růstu se blíží trsnaté formě
• Tolerantní k zasoleným půdám (pochází z přímořské oblasti)
3. Festuca rubra rubra (Kostřava červená dlouze výběžkatá)
• Podzemní výběžky
• Širší listy
• Vyšší krmná hodnota (5)
• Řídké trsy
• Zaplňuje prázdná místa v porostu

Ekologické požadavky

Má nejnižší nároky na stanoviště, zastoupena v polovině travních porostů od nížin do subalpinského písma. Velmi odolná vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Roste na všech půdních druzích. Reaguje kladně na hnojení, ale po několika letech z porostu ustoupí. Přizpůsobena různému pH i vlhkosti půdy. Snáší intenzivní sešlapávání a spásání. Snáší zastínění.

Biologie

Ozimého charakteru. Pomalý vývin. Vzchází za 20 - 30 dnů. Plně se uplatní ve třetím až čtvrtém roce, ale její produktivita se v následujících letech udržuje na stejné úrovni. Obrůstá časně na jaře, kvete v polovině června. Na loukách ji potlačují vyšší trávy.

Využití v zemědělství

Největší význam v pícninářství má dlouze výběžkatá forma (Festuca rubra rubra). Vzhledem k pomalejšímu počátečnímu vývoji, nižším výnosům a kvalitě píce není určená pro intenzivně hnojené travní porosty a dočasné travní porosty. Uplatní se v trvalých travních porostech, zejména na pastvinách.

Hospodářská charakteristika

Produkce je nižší, kvalita píce není vysoká. Skot ji nejlépe přijímá ve směsi s jinými druhy. Velmi dobře ji přijímají ovce.

Výsev

Základní výsevek v monokultuře je 30 kg.ha^-1. Ve směsi se vychází z výsevku 40 kg.ha^-1. Při využití v trávníkářství může být výsev až 250 kg.ha^-1.

Využití v trávníkářství

Festuca rubra commutata a Festuca rubra trichophylla vytváří hustý travní koberec. Využívají se pro golfové greeny (snáší výšku sekání na 0,6 cm) i sportovní trávníky. Festuca rubra rubra se uplatňuje v užitkových trávnících a krajinných trávnících.

Odrůdy

Pícní výběžkaté odrůdy vhodné pro pastevní využití

BARPUSTA, ECHO, GONDOLIN, TÁBORSKÁ, TAGERAPO, TRADICE^PO

Pícní trsnaté odrůdy vhodné pro pastevní využití

VALAŠKA

Trávníkové výběžkaté odrůdy

ANISET, BARCROWN, BARGENA, BARSTILO, CAMILLA^PO, CINDY, CORAIL, DIEGO, ELANOR, ENGINA, FELIX, HERALD, LAXTON, LICOLETTA, PERNILLE, SHADEMASTER

Trávníkové krátce výběžkaté odrůdy

BAROYAL, BARPEARL, DAWSON, ESTICA, GENTIL, LIFINE, NAPOLI, ROSANA^PO, RUFILLA, SAMANTA, SMIRNA, SUZETTE, VIKTORKA^PO

Trávníkové trsnaté odrůdy

BARBORKA^PO, BARDIVA, BAREAGLE, BARGREEN, BARNICA, CENTER, CITERA, DARWIN, ENJOY, FEROTA^PO, JULISKA, KOKET, LIMARCO, LIROYAL, LIRUBIN, MAKYTA^P, MEDINA, LIVIA^PO, RAYMOND, SIMONE, TAMARA, TATJANA, VEVERKA^PO