Trávníky lze třídit podle nejrůznějších kriterií do různých kategorií a skupin. Podle úrovně ošetřování dělíme trávníky na intenzivně a extenzivně ošetřované. Dle podmínek stanoviště na trávníky středních, sušších a vlhčích lokalit. Podle účelu se trávníky rozdělují do jednotlivých kategorií.
| Kategorie trávníků dle ČSN 83 9031 | |||
| Kategorie trávníku | Oblast použití | Vlastnosti | Nároky na péči |
| Parterový (okrasný) | reprezentační zeleň | hustý kobercový trávník z jemnolistých trav, nízká zatížitelnost | vysoké až velmi vysoké |
| Parkový (rekreační) | veřejná zeleň, obytné soubory, zahrady u domů | střední zatížitelnost, odolný proti suchu | střední až vysoké |
| Sportovní (zátěžový) | sportovní, hrací a odpočinkové plochy, parkoviště | celoročně vysoká zatížitelnost | střední až velmi vysoké |
| Krajinný (extenzivní) | převážně extenzivně využívané a/nebo pěstované porosty ve veřejné a soukromé zeleni, v krajině, u komunikací, na rekultivovaných plochách, druhově bohaté porosty lučního charakteru | trávníky se širokým spektrem použití podle účelu a stanoviště, např. jako ochrana proti erozi, odolnost na extrémních stanovištích, základ pro rozvoj stanovištně vhodných biotopů, zpravidla nezatížitelné nebo jen málo zatížitelné | velmi malé až střední, ve zvláštních případech až velmi vysoké |
V evropských podmínkách byl prof. Skirdem a jeho spolupracovníky postupně vytvářen systém nazvaný RSM (Regel-Saatgut-Mischungen Rasen) – Pravidla pro sestavování trávníkových směsí. Travní směsi vytvořené dle těchto pravidel mají spotřebiteli dávat záruku kvalitního osiva. Autory RSM-pravidel jsou odborníci z univerzit, výzkumných ústavů a různých profesních oblastí (architekti, šlechtitelé, obchodníci, trávníkáři, stavbaři, zahradnicí). Od roku 1978 je RSM systém každoročně inovován a doplňován na základě nejnovějších poznatků o nové odrůdy vyhovující daným stanovištním a klimatickým podmínkám. Níže uvedená kategorizace dělí trávníky do základních skupin. Liší se od sebe požadavky na botanické složení porostu, a tedy i složením směsí.
| Členění trávníků dle RSM | |
| Kategorie | Skupina |
| RSM 1.0 Okrasné trávníky | RSM 1.1 Okrasné trávníky |
| RSM 2.0 Užitkové trávníky | RSM 2.1 Standardní |
| RSM 2.2 Pro suchá stanoviště | |
| RSM 2.3 Rekreační plochy (hřiště) | |
| RSM 2.4 Bylinné (květnaté) | |
| RSM 3.0 Sportovní | RSM 3.1 Nově založené |
| RSM 3.2 Regenerační | |
| RSM 4.0 Golfové | RSM 4.1 Jamkoviště (green) |
| RSM 4.2 Odpaliště | |
| RSM 4.3 Dráhy | |
| RSM 5.0 Parkovací | RSM 5.1 Parkovací (parkoviště) |
| RSM 6.0 Extenzivní střešní ozelenění | RSM 6.1 Extenzivní střešní ozelenění |
| RSM 7.0 Krajinné | RSM 7.1 Standardní |
| RSM 7.1.1 Standardní bez bylin | |
| RSM 7.1.2 Standardní s bylinami | |
| RSM 7.2 Pro suchá stanoviště | |
| RSM 7.2.1 Pro suchá stanoviště bez bylin | |
| RSM 7.2.2 Pro suchá stanoviště s bylinami | |
| RSM 7.3 Pro vlhká stanoviště | |
| RSM 7.4 Pro polostín | |
| RSM 8.0 Biotopy | RSM 8.1 Druhově bohaté extenzivní travní porosty |
|
| RSM 2006 |
Při výběru směsi pro budoucí trávník je vhodné zodpovědět následující otázky:
Na základě odpovědí se zvolí příslušná směs nebo její modifikace.
RSM systém umožňuje určitou flexibilitu při sestavování směsí. U jednotlivých komponent směsi je uvedeno procentické rozmezí s důrazem na vztah k ekologickým odlišnostem daného stanoviště. Specifikem je stanovení minimální vhodnosti odrůdy, přičemž každá odrůda je označena bodovým hodnocením 1 (nejméně vhodná) až do 9 (vysoce vhodná) a pro danou kategorii a druh trávníku musí splňovat předepsanou úroveň. U každé trávníkové směsi v RSM systému jsou specifikovány ekologické podmínky vhodnosti pro příslušné využití, dále úroveň ošetřování a výše výsevku.
Pře sestavování trávníkových směsí je nutné respektovat ekologické podmínky daného prostředí. Nezbytná je znalost odlišností jednotlivých druhů a odrůd (ekologické, morfologické a biologické vlastnosti) a rozdíly v jejich konkurenčním chování ve společenstvu. Jednotlivé druhy mají také různé nároky na výživu, vyhovuje jim jiná intenzita a výška kosení. Dále je třeba znát vliv trávníkových druhů na zdravotní stav obyvatel a na kvalitu význačných životních faktorů, např. respektovat otázku pylových alergií při návrhu směsek pro okraje drah golfových hřišť nebo biotopových porostů.
| Hospodářské charakteristiky vybraných druhů trav | |||||
| Druh | pH | Závlaha | Plstnatění | Hnojení N | Úroveň ošetřování |
| Psineček tenký | 5,6 - 7,0 | střední | vysoké | vysoké | mírná |
| Psineček výběžkatý | 5,6 - 7,0 | vysoká | velmi vysoké | velmi vysoké | intenzivní |
| Kostřava červená výběžkatá | 5,5 - 6,8 | nízká | průměrné | nízké | nízká |
| Kostřava červená trsnatá | 5,5 - 6,8 | nízká | průměrné | nízké | nízká |
| Kostřava červená krátce výběžkatá | 5,5 - 6,8 | nízká | vysoké | nízké | nízká |
| Kostřava ovčí | 4,5 - 5,8 | nízká | nízké | velmi nízké | velmi nízká |
| Kostřava rákosovitá | 5,5 - 7,0 | velmi nízká | nízké | vysoké | průměrná |
| Jílek vytrvalý | 5,8 - 7,4 | střední | velmi nízké | vysoké | průměrná |
| Lipnice luční | 5,8 - 7,5 | střední | průměrná | vysoké | průměrná |
| Lipnice obecná | 5,8 - 7,2 | vysoká | velmi nízké | vysoké | průměrná |
| Smělek štíhlý | 5,5 - 7,0 | velmi nízká | nízké | velmi nízké | velmi nízká |
| Metlice trsnatá | 5,5 - 6,5 | vysoká | vysoké | průměrné | nízká |
| Troskut prstnatý | 5,7 - 7,0 | velmi nízká | vysoké | průměrné | nízká |
Podle normy EU se při projektování travních směsí vychází z předpokládaného plošného zastoupení příslušného druhu ve směsce. Na základě stanovení optimální výše základního výsevku ve společenstvu a ze znalostí o konkurenční síle druhu se vypočte odpovídající výsevek ve směsce a jeho váhový (hmotnostní) podíl z celého výsevku, který je udáván na etiketě nebo obalu, v němž je osivo prodáváno. V RSM systému je v návrhu příslušného typu trávníkové směsi mimo základní hmotnostní podíl druhu ve výsevku udávána i variabilita, tj. rozpětí umožňující korekci ve vztahu ke specifickým podmínkám prostředí. Dále je uváděna i vhodnost odrůdy (9 - velmi vhodná, 8 - vhodná až velmi vhodná, .....3 - podmíněně vhodná), dostupnost odrůdy, tj. je-li možný nákup jednotlivě nebo pouze ve směsi, požadavky na čistotu, klíčivost, vlhkost a výskyt jiných druhů.
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |