Úvod
Trávníkové druhy
Kategorie trávníků
Okrasné trávníky
Užitkové trávníky
Sportovní trávníky
Golfové trávníky
Krajinné trávníky
Ostatní trávníky
Střešní extenzivní trávníky
Zakládání trávníků
Ošetřování trávníků
Sportovní trávníky
Golfové trávníky
Choroby trávníků
Plevele trávníků
Kobercové trávníky
Literatura

 
        © 2007
krajinne_travniky 2.0 Kategorie trávníků a směsi pro trávníky

2.5 Krajinné trávníky

Vzhledem k žádoucí druhové pestrosti porostů zde nachází uplatnění především extenzivnější druhy trav, které jsou méně náročné na stanovištní podmínky. Velmi často se zde uplatňují bylinné druhy s možností doplnění o vybrané druhy jetelovin, jako jsou štírovníky, čičorka, vičenec setý, úročník nebo jetel plazivý. RSM systém rozlišuje 4 druhy krajinných trávníků: standardní bez bylin a s bylinami (RSM 7.1), pro sušší stanoviště bez bylin a s bylinami (RSM 7.2), pro vlhká stanoviště (RSM 7.3) a pro polostín (RSM 7.4). Za rok se provádí 0 - 3 seče na výšku 5 - 10 cm. Výsevek je 20 g.m-2.

2.5.1 Krajinný trávník standardní

Krajinný trávník standardní může být bez bylin nebo s bylinami. Použití je do všech poloh kromě extremně suchých, mokrých a stinných. Uplatňují se ve volné krajině, při rekultivacích, používají se při ozelenění okrajů komunikací a na extenzivně využívané plochy.

RSM 7.1 Standardní bez bylin (RSM 7.1.1) Minimální vhodnost odrůd
Psineček tenký 5 % 6
Kostřava ovčí 40 % 6
Kostřava červená trsnatá 20 % 6
Kostřava červená dlouze výběžkatá 15 % 4
Kostřava červená krátce výběžkatá 10 % 6
Jílek vytrvalý 5 % 3
Lipnice luční 5 % 3
  Byliny pro standardní trávník s bylinami (RSM 7.1.2)  
Řebříček obecný 0,2 %  
Chrpa luční 0,2 %  
Mrkev obecná 0,1 %  
Svízel syřišťový 0,1 %  
Pampeliška 0,1 %  
Kopretina bílá 0,1 %  
Bedrník obecný 0,1 %  
Jitrocel kopinatý 0,1 %  
Krvavec menší 0,1 %  
Štírovník růžkatý 0,1 %  
Tolice dětelová 0,1 %  

2.5.2 Krajinné trávníky pro suché podmínky

Uvedený typ trávníků má shodný základ s předchozím typem trávníku, tj. prakticky 85 % podíl suchomilných kostřav (zvýšený podíl kostřavy ovčí). Náhradou za psineček psí je zařazení sveřepu vzpřímeného a za lipnici luční částečné zvýšení podílu jílku vytrvalého (10 %). Dílčí rozdíly jsou u varianty s bylinami v jejich druhové skladbě včetně jetelovin. Nutno zohlednit i skladbu travních porostů (luk) v okolí a to z hlediska možného náletu semen trav s vysokou tvorbou a agresivitou pylu (ovsíř pýřitý, srha, jílky). Využívají se k ozelenění skládek, výsypek, hald, popelkových odkališť, rekultivovaných stavebních ploch. U těchto ploch jsou následující požadavky na vegetační pokryv:

Obecně je směs vhodná pro regeneraci druhově pestrá. Zastoupeny jsou zde druhy krátkodobé s rychlým počátečním vývinem a druhy vytrvalé se schopností jak generativního, tak vegetativního rozmnožování. Druhy vhodné k regeneraci:

RSM 7.2 Pro suché podmínky bez bylin (RSM 7.2.1) Minimální vhodnost odrůd
Sveřep vzpřímený 5 %  
Kostřava ovčí 55 % 6
Kostřava červená trsnatá 10 % 6
Kostřava červená dlouze výběžkatá 10 % 4
Kostřava červená krátce výběžkatá 10 % 6
Jílek vytrvalý 10 % 3
  Byliny pro suché podmínky s bylinami (RSM 7.2.2)  
Řebříček obecný 0,2 %  
Chrpa luční 0,1 %  
Chrpa čekánek 0,1 %  
Mrkev obecná 0,1 %  
Svízel povázka 0,1 %  
Svízel syřišťový 0,1 %  
Pampeliška 0,1 %  
Kopretina bílá 0,2 %  
Bedrník obecný 0,1 %  
Jitrocel kopinatý 0,1 %  
Šalvěj luční 0,2 %  
Krvavec menší 0,1 %  
Štírovník růžkatý 0,2 %  
Tolice dětelová 0,2 %  
Vičenec ligrus 0,8 %  

2.5.3 Krajinné trávníky pro vlhká stanoviště

Narozdíl od vlhkých luk s převahou bylin se jedná o porosty travního charakteru, které mají plnit základní krajinnou funkci. Vhodné jsou na stanoviště se střídavou vlhkostí. Nárůst nadzemní fytomasy by neměl být příliš vysoký. V určitých podmínkách lze provést sklizeň systémem mulčování. Ve vlhčích podmínkách se uplatní psineček psí, případně psineček tenký. Místo lipnice hajní, vhodné do polostínu, se uplatňuje lipnice bahenní.

RSM 7.3 Pro vlhká stanoviště
Psineček psí 5 %
Psineček tenký 5 %
Kostřava ovčí 20 %
Kostřava červená trsnatá 20 %
Kostřava červená výběžkatá 15 %
Kostřava červená krátce výběžkatá 15 %
Jílek vytrvalý 10 %
Lipnice bahenní 10 %

2.5.4 Krajinné trávníky - polostín

Používaí se na částečně zastíněná stanoviště.

RSM 7.4 Pro polostín
Psineček tenký 5 %
Kostřava ovčí 20 - 30 %
Kostřava červená trsnatá 5 - 15 %
Kostřava červená dlouze výběžkatá 10 - 20 %
Kostřava červená krátce výběžkatá 10 - 20 %
Jílek vytrvalý 5 - 15 %
Lipnice luční 10 - 20 %
Lipnice nízká 0 - 5 %
Lipnice hajní 5 - 10 %

2.6 Biotopy

Obnovu biotopů lze provádět přirozenou cestou, tj. nastolením původního extenzivního managementu na nenarušených částech ploch (např. neodvodněných), kdy dojde k poměrně rychle samovolné obnově původního lučního porostu z tzv. půdní banky generativních a vegetativních částí rostlin (semen, cibulí, výhonků). Druhou možností je umělé založení biotopu. V tomto případě je nutné velmi citlivě volit skladbu vhodných druhů pro dané ekologické podmínky. Směsi pro biotopy se vyznačují širokou druhovou diverzitou a barevností. Měli by snášet extremní podmínky a plnit krajinotvornou funkci. Využívají se pro přírodní biotopy, biokoridory a extenzivní zeleň. Půdy by měly být málo až středně zásobené živiny, stanoviště mezofytní. Provádí se 1 - 3 seče. První seč je opožděná (polovina července). Směsi pro biotopy je možné využít také na dotváření golfových hřišť.

RSM 8.1 plastická směs pro široké využití kyselejší půdy neutrální až zásadité půdy zastíněné polohy
Psineček tenký 5 % 5 % - 5 %
Kostřava ovčí 20 % 20 % 20 % 20 %
Kostřava červená trsnatá 10 % 10 % 10 % 10 %
Kostřava červená dlouze výběžkatá 10 % 8 % 10 % 10 %
Tomka vonná 5 % 5 % 5 % 5 %
Třeslice prostřední 3 % 3 % 3 % -
Sveřep měkký 5 % 5 % 5% 5 %
Poháňka hřebenitá 10 % 10 % 10 % 10 %
Medyněk vlnatý - 2 % - -
Trojštět žlutavý 2 % 2 % 2 % -
Válečka prápořitá - - 2 % -
Smělek jehlancovitý - - 1 % -
Lipnice hajní - - - 3 %
Lipnice obecná - - - 2 %
         
Řebříček obecný 0,5 % 0,5 % 0,5 % 0,5 %
Řepík lékařský - - - 1,0 %
Koukol polní 2,0 % 2,0 % 2,0 % 2,0 %
Zběhovec plazivý - - - 0,2 %
Rmen barvířský 1,5 % 1,5 % 1,5 % 1,5 %
Zvonek rozkladitý 2,0 % 0,2 % - 0,2 %
Zvonek okrouhlolistý 0,2 % 0,2 % - -
Zvonek klubkatý - - 0,2 % -
Chrpa modrá 1,5 % 1,5 % 1,5 % 1,5 %
Chrpa čekánek - - 1,5 % -
Chrpa luční 1,5 % 1,5 % - 1,5 %
Sedmikráska chudobka 1,0 % - - 1,0 %
Mrkev obecná 1,5 % 1,5 % 1,5 % -
Svízel povázka 1,5 % - - 1,5 %
Svízel syřišťový 0,5 % 0,5 % 0,5 % 0,5 %
Hvozdík kropenatý - 1,5 % - -
Hvozdík kartouzek - - 1,5 % -
Jestřábník chlupáček - 0,2 % - -
Třezalka tečkovaná 1,5 % 1,5 % 1,5 % 1,5 %
Chrastavec rolní 1,0 % 1,0 % 1,0 % 1,0 %
Máchelka srstnatá 0,5 % 0,5 % 0,5 % -
Kopretina bílá 1,5 % 1,5 % 1,5 % 1,5 %
Kohoutek luční 0,5 % - - 0,5 %
Sléz pižmový 1,5 % 1,5 % 1,5 % 1,5 %
Mák vlčí 1,0 % 1,0 % 1,0 % 1,0 %
Bedrník obecný 1,5 % 1,5 % 1,5% 1,5 %
Šalvěj luční 2,0 % 2,0 % 2,0 % 2,0 %
Krvavec menší 2,5 % 2,5 % 2,5 % 2,5 %
Silenka obecná 1,0 % 1,0 % 1,0 % -
Silenka dvoudomá - - - 1,0 %
Kozí brada luční 1,8 % 1,8 % 1,8 % 1,8 %
Šťovík kyselý - 1,0 % 1,0 % -
Mateřídouška úzkolistá - 0,5 % - -
Mateřídouška vejčitá - - 0,7 % -
Dobromysl obecná - - 1,0 % -
Černohlávek obecný - - - 1,5 %
Štírovník růžkatý 1,3 % 0,3 % 0,3 % 0,3 %
Vičenec ligrus 1,5 % 1,5 % 1,5 % -

  



Předchozí Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  03. 07. 2009
Následující