| RSM 6.1 | Extenzivní střešní ozelenění |
| Psineček tenký | 2 |
| Tomka vonná | 5 |
| Kostřava ovčí | 20 |
| Kostřava červená trsnatá | 10 |
| Kostřava červená krátce výběžkatá | 10 |
| Lipnice smáčknutá | 3 |
| Lipnice luční | 15 |
| Řebříček obecný | 1,5 |
| Pažitka pobřežní | 2 |
| Rmen barvířský | 3 |
| Zvonek okrouhlolistý | 2 |
| Hvozdík kartouzek | 6 |
| Hvozdík kropenatý | 6 |
| Jestřábník chlupáček | 1 |
| Kopretina bílá | 2 |
| Hvozdíček lomikamenovitý | 2 |
| Černohlávek velkokvětý | 6 |
| Mateřídouška vejčitá | 1,5 |
| Mateřídouška úzkolistá | 2 |
Extenzivní střechy plní kromě ekologické funkce především funkci estetickou. Extenzivní ozelenění střechy vyžaduje nepatrnou péči a náklady na údržbu. Substrát je svým složením přizpůsoben pro vybraná společenstva rostlin a měl by odpovídat jejím požadavkům. Pro extenzivní střešní ozelenění bývá obohacován organické složky. Tloušťka substrátu se pohybuje od 4 cm do 25 cm. Hlavní funkcí substrátu je zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém pěstovaných rostlin a potřebný přísun živin. Další funkcí substrátu může být akumulace srážkové vody (zvláště není-li ve vegetačním souvrství hydroakumulační vrstva), odvod přebytečné vody (není-li ve vegetačním souvrství vrstva drenážní) a substrát může sloužit i jako vrstva vyrovnávací u plochých vegetačních střech s větším spádem hydroizolace.
Přísevy, hnojení a doplňování složek substrátu se děje v cyklech 3 - 5 let. Odstraňování staré biomasy probíhá 1x ročně. Nutné je také odstranění náletu rostlin, které vzešly ze semen (břízy, topoly, javory, jasany).Pro extenzivní střešní ozelenění se používají druhy odolné vůči suchu, nenáročné na živiny a s nízkou produkcí biomasy.
Konstrukce střechy se liší od běžné střešní konstrukce především požadavkem na vyšší únosnost. Další důležitou vlastností je odolnost hydroizolace proti prorůstání kořenovým systémem (běžné živičné povlakové krytiny tuto vlastnost nemají) a odolnost proti působení biologických a chemických činitelů přítomných v substrátu. Při konstrukci vegetační střechy o vyšším sklonu je nutno instalovat zábrany proti sesuvu vegetačního souvrství, které jsou obvykle kryty hydroizolací a stávají se tak nezbytnou součástí konstrukce střechy. Ve vegetačním souvrství se vyskytují následující vrstvy: vegetace, substrát, výztužná síť či rohož, hydroakumulační vrstva, filtrační vrstva, drenážní vrstva, ochranná vrstva. Konkrétní technické řešení závisí na volbě ozelenění a na typu střešní konstrukce (střecha plochá, šikmá). Konkrétní stavba vegetačního souvrství nemusí zahrnovat všechny níže uvedené vrstvy.
|
1. vegetace |
| 2. substrát | |
| 3. Výztužná síť pro kořeny rostlin | |
| 4. Hydroakumulační vrstva | |
| 5. Filtrační vrstva | |
| 6. Drenážní vrstva | |
| 7. Ochranná vrstva | |
| 8. Hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů | |
| 9. Dělící vrstva | |
| 10. Tepelná vrstva | |
| 11. Parozábrana s kompenzační vrstvou | |
| 12. Nosná kosntrukce | |
| Skladba vegetačního souvrství |
Výhody střešního ozelenění
Nevýhody střešního ozelenění
|
|
| Předpěstovaná sadba rozchodníků | Extenzivní střešní ozelenění |
| pro střešní ozelenění |
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |