Úvod
Trávníkové druhy
Kategorie trávníků
Okrasné trávníky
Užitkové trávníky
Sportovní trávníky
Golfové trávníky
Krajinné trávníky
Ostatní trávníky
Střešní extenzivní trávníky
Zakládání trávníků
Ošetřování trávníků
Sportovní trávníky
Golfové trávníky
Choroby trávníků
Plevele trávníků
Kobercové trávníky
Literatura

 
        © 2007
ostatni_travniky 2.0 Kategorie trávníků a směsi pro trávníky

2.8 Další druhy trávníků

2.8.1 Parkovací trávníky

   Parkovací trávníky  

  

RSM 5.1 Stanoviště bez omezení Střední až vyšší zátěž Teplé a suché polohy
Kostřava rákosovitá - - 70 %
Kostřava červená krátce výběžkatá 10 % 10 % -
Kostřava červená dlouze výběžkatá 10 % 10 % -
Jílek vytrvalý 40 % 40 % 10 %
Lipnice luční 40 % 38 % 20 %
Řebříček obecný - 2 % -

Hlavním požadavkem u těchto typů trávníků je umožnit přirozené vsakování dešťové vody. Dle RSM systému jsou navrženy 3 varianty směsí. Varianta 1 má téměř shodné složení jako varianta 2 u níž je malý podíl řebříčku obecného (2 %) na úkor lipnice luční. Varianta 3 počítá s vyšším zastoupením kostřavy rákosovité.

2.8.2 Sadové trávníky

   Sadový trávník    Zatravnění vinohradu

Sadové trávníky slouží k zatravnění sadů a vinohradů, vytvářejí lepší podmínky pro sklizeň a brání erozi. Sekají se 2 -5x ročně na výšku 6 – 8 cm. Většinou mulčování. Vhodné jsou nejenom na roviny, ale také na svahy. Výrazný antropogenní vliv člověka. Je třeba počítat s vysokým přísunem živin, používáním chemických prostředků a pohybem strojů. Trávníky by měly být pro stroje dostatečně únosné. Nízká produkce hmoty. Trávy by neměly konkurovat stromům v nárocích na vodu a živiny. Měly by úspěšně konkurovat plevelům a rychle regenerovat po období sucha. Důležitá je snadná údržba trávníků.

Vhodnými druhy jsou kostřava červená, kostřava ovčí, jílek vytrvalý, lipnice luční, lipnice smáčknutá, poháňka hřebenitá. Z jetelovin je možné využít jetel plazivý, štírovník růžkatý, tolici dětelovou. 

2.8.3 Letištní trávníky

   Travnaté plochy kolem letišť  

Můžeme rozlišit dva typy. Travnaté plochy kolem letišť a malá travnatá sportovní a zemědělská letiště. Sečou se 6 - 8x za rok na výšku 6 - 7 cm. Podmínkou je nízká tvorba hmoty. Problémem může být přítomnost konzumentů (drobné ptactvo, hlodavci) v letištním prostoru ve vztahu k bezpečnosti provozu. Travnaté plochy kolem letišť by měly být odolné proti ožehu (vojenská letiště), odolné proti zplodinám (plynům) a odolné proti chemickým postřikům požívaným při čištění drah v zimním období. Na polních letištích by měla být dostatečná únosnost travního drnu při startu a přistávání, nízký nárůst nadzemní fytomasy a rychlá infiltrace srážkové vody.

Pro letištní trávníky se používá jílek vytrvalý, kostřava červená, lipnice luční, psineček tenký, kostřava rákosovitá.

2.8.4 Trávníky břehů a hrází

a) Hráz b) Kyneta c) Berma

Ve vztahu ke konstrukci vodního toku a expozici břehů je žádoucí využití 3-4 různých vícedruhových směsí trav s využitím individuální výsadby mokřadních travin v oblasti přechodu mezi bermou a kynetou.



Předchozí Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  03. 07. 2009
Následující