| dusík | fosfor | draslík | vápník | hořčík | síra |

| význam hořčíku | symptomy nedostatku a nadbytku hořčíku |

            Hořčík je přijímán rostlinami jako kationt Mg²⁺ v menším množství než vápník. Na jeho přísunu ke kořenovému vlášení se podílí především tok půdního roztoku a v menší míře i růst kořenů. Hořčík je rostlinami přijímán pasivně. V příjmu Mg²⁺ existuje antagonistický vztah ke K⁺, NH₄⁺, Ca²⁺, Mn²⁺, H⁺. Vzhledem k tomu, že draslík je v porovnání s ostatními kationty nejlépe přijímán (aktivní i pasívní transport) působí jeho nadbytek v živném prostředí negativně na příjem dalších kationtů, zvláště pak hořčíku (tabulka). Příjem hořčíku ovlivňuje také hliník, vodík a mangan, zvláště na kyselých půdách. Z aniontů příznivě působí na příjem Mg nitrát. Vedle vnějších faktorů je obsah Mg v rostlině ovlivněn také geneticky. Je prokázáno, že více hořčíku obsahují rostliny dvouděložné oproti jednoděložným.

Vliv stupňovaných dávek K na obsah kationtů v orgánech rajčat (Viro 1973)

            V rostlině je hořčík transportován ve formě chelátů a v některých případech je závislý na vápníku. Jeho pohyb je třikrát rychlejší než u vápníku. Podle některých autorů je pohyb hořčíku aplikovaný postřikem na list možný pouze pasívně se vzestupným proudem vody. Autoři předpokládají podobné imobilizační systémy jako pro vápník; avšak zatímco se vápník z membránového metabolického poolu ztrácí do solí typu oxalacetátu, tedy do vakuoly, je cesta hořčíku orientována ven z buňky, tj. do místa průběžného rozpadu chlorofylu k systému pektátu, který Mg stále pohlcuje. Anabolické cesty metabolismu chlorofylu jsou však závislé na přítoku nových iontů xylémovým proudem. Protože je tento tok orientován především do apikálních listů, při Mg deficienci se symptomy objeví nejdříve u starších listů. Z těchto důvodů byla dříve přisuzována hořčíku možnost jeho reutilizace.

            V rostlině se hořčík nachází ve formě solí jako Mg-oxalacetát nebo fytin (inosithexafosforečná kyselina) nebo sorpčně vázaný iont, případně ve formě chelátu (chlorofyl). Více než 70% z celkového obsahu Mg v rostlině je v difuzibilní podobě ve formě anorganických nebo organických aniontů (jablečnan, citran).

            Hořčík zasahuje do celé řady metabolických procesů v rostlině. Velmi důležitá je jeho funkce v chlorofylu, kde je chelátově vázán v porfyrinovém jádře. Z celkového obsahu v rostlině je v chlorofylu vázáno 15-20% Mg. Dokonce i v rostlinách deficitních na Mg není  obsah Mg vázaného na chlorofyl větší než 30%. Při nedostatku Mg je tedy ochuzena nejdříve řada dalších biologicky významných soustav než dojde na chlorofyl. Projevům Mg chlorózy předchází hluboký metabolický rozvrat často doprovázený nekrózami pletiv (korálková mozaika nebo pruhovitost). Hořčík se zúčastňuje na dalších biochemických reakcích udržováním koloidního stavu protoplazmy a je aktivátorem nebo součástí početného množství enzymových systémů. Aktivuje fosfokinázy, dekarboxylázy a dehydrgenázy. Podobně jako Mg²⁺ působí i Mn²⁺ a pravděpodobně i Zn²⁺ a Co²⁺. Právě vlivem této substituce se často příznaky jeho nedostatku projeví později. Hořčík svou přítomností zvyšuje asimilaci CO₂, která není dána jen jeho nedostatkem na syntézu chlorofylu, ale zvýšenou aktivitu RuB-karboxylázy. Dále aktivuje enzymatické oddělení polypeptidických řetězců od ribosomů. Poztivně ovlivňuje proteosyntézu (graf) a naopak při jeho nedostatku je zvýšený obsah volných aminokyselin.

Vliv Mg výživy na obsah proteinu v nadzemních částech a kořenech u mladých rostlin ovsa (Haeder a Mengel 1969)

            Rostliny vyžadují rovnoměrný přísun hořčíku během celé vegetace. Jeho obsah v sušině rostlinných orgánů se pohybuje pod 0,5%. Relativně vysokým obsahem Mg se vyznačují jetel, vojtěška, listy cukrovky. Ze zelenin je obsažen ve formě fytinu. Jeho obsah je vyšší v otrubách než v jemné mouce (pšeničné otruby 0,4% Mg, jemná mouka 0,02%).

            Snížený obsah hořčíku v rostlinných produktech nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav lidí i zvířat. Je součástí nebo aktivátorem více jak 300 enzymů. Homeostáze Mg není tak výrazná jako u vápníku. Přesto však může docházet k hypomagnezemii (mentální poruchy, svalová slabost aj.), může být narušena činnost myokardu a dochází k poruchám imunitního systému. U zvířat hypomagnezemie vede k pastevní tetanii, která je způsobená primárním nebo sekundárním nedostatkem hořčíku.

Význam hořčíku pro pšenici (doplňkový text)

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.