|
|
význam draslíku |
symptomy nedostatku a nadbytku draslíku |
Draslík
je monovalentní kationt, který rostlina přijímá aktivně při
nižších koncentracích (do 0,5 mM) nebo pasivně při koncentracích
vyšších. Příjem draslíku je výrazně ovlivňován interakcemi
antagonistického charakteru. Zvyšující se koncentrace K snižuje
příjem Mg2+, Ca2+, NH4+,
Zn2+, Mn2+ a stimuluje příjem NO3-,
H2PO4-, Cl-, SO42-.
Z kationtů je nejméně ovlivněn příjem NH4+
vzhledem k velikosti hydratovaného poloměru u obou iontů. Na příjem
K pozitivně působí i řada vnějších podmínek (přístup
vzduchu, teplota půdy, intenzita osvětlení).
V
rostlině je draslík velmi pohyblivý a transportuje se jak bazipetálně,
tak akropetálně. Charakteristickým rysem pro K+ je
vysoká schopnost průniku buněčnými membránami. Pro
metabolismus buňky je důležitý K+ cytoplazmy, kde se
nachází 100-200 mM draslíku. Ve vakuolách se nachází jako KNO3,
KCl nebo K-malát, jeho obsah se mění od 10 do 200 mM nebo až 500
mM v buňkách stomat a plní zde osmotickou funkci. Hladina draslíku
je v buňkách poměrně vysoká a obyčejně se K+
vyplavuje ve stresových situacích pro rostliny (nízké teploty,
sucho aj.). Draslík má vysokou reutilizační schopnost. Proto se
příznaky nedostatku projeví na starších listech.
Draslík
zasahuje do celé řady metabolických procesů. Významná je jeho
účast v procesu fotosyntézy a dýchání, kde má
dominantní postavení ve světelné fázi. U izolovaných
chloroplastů zvýšený obsah K+ ve vnějším prostředí
(kolem 100mM) zvýšil fixaci CO2 na trojnásobek. Vztah
mezi obsahem K v listu vojtěšky a fotosyntézou dokumentují údaje
v tabulce. Význam K pro fotosyntézu spočívá v tom, že vytváří
v chloroplastech také potřebný optimální stav pro průběh
enzymatických reakcí.
Vliv
obsahu draslíku v listu vojtěšky na intenzitu fotosyntézy a
respirace (Koch 1979)
Obsah
K v listu
|
Fotosyntéza
|
Respirace
|
(mg.g-1
sušiny)
|
(mg
CO2.dm-2.hod-1)
|
(mg
CO2.dm-2.hod-1)
|
12,8
|
11,9
|
7,6
|
19,8
|
21,7
|
5,3
|
38,4
|
34,0
|
3,1
|
Zvýšený
obsah draslíku v listu na druhé straně snižuje respiraci CO2.
Právě vysoká respirace listů je typickým projevem draslíkové
deficience.
Nedostatek
draslíku snižuje syntézu organických látek a zvyšuje
respiraci, čímž se omezuje energetický stav rostliny. Draslík
zasahuje do tvorby cukru a do syntézy škrobu, což se
projevuje při transportu a přeměnách vytvořených cukrů. Při
deficienci K je omezen transport cukrů z listů do bulev (cukrovka)
a zvyšuje se obsah redukujících cukrů, a tím je blokován
cyklus TCA. Důsledkem toho je narušení syntézy sacharidů,
tvorba tenších buněčných stěn, řidších pletiv, a tím je snížena
odolnost obilovin proti poléhání i ochrana proti parazitům.
Draslík
dále pozitivně ovlivňuje dusíkatý metabolismus. Při
jeho nedostatku stoupá stoupá obsah aminokyselin a amidů, především
putrescinů a kadaverinu (vzniká z argininu přes ornitin) a
omezuje se syntéza bílkovin. Rovněž stabilita bílkovin je při
jeho nedostatku snížena a urychluje se jejich rozklad na jednodušší
N-sloučeniny.
Podle
některých autorů je K+ nutný k aktivaci nitrátreduktázy,
ale i pro její syntézu. Draslík také vystupuje jako specifický,
ale i nespecifický aktivátor řady enzymů. V současné
době je známo více než 60 enzymových reakcí, které jsou
aktivizovány K+ionty. Při nedostatku K+ se
zvyšuje aktivita polyfenoloxidáz a dochází k rychlejšímu
tmavnutí brambor na řezných plochách při jejich zpracování,
což negativně ovlivní kvalitu lupínků, kaše a hranolků.
Koncentrace
draslíku má také velký vliv na osmotickou hodnotu a bobtnání
koloidů. Při jeho nedostatku jsou koloidy méně stabilní a
ztrácejí schopnost vázat vodu. To je důležité zvláště u
protoplazmy, kde tak ovlivňuje vodní režim rostlin zvýšenou
hydrofilností koloidů. Tím se zvyšuje turgor buněk a rostliny
mohou lépe odolávat suchu i nízkým teplotám, jak ukazuje
tabulka.
Draslík
dále ovlivňuje mechanismus otevírání a zavírání stomat.
Za osvětlení se draslík hromadí ve svěracích buňkách průduchů
a naopak za tmy ho ubývá. Transport K+ do svěracích
buněk vede k otevření průduchů a zpětný transport k jejich
uzavření. Uvedený proces je selektivní pro draslík.
Vztahy
mezi dávkami K a % poškození porostů brambor mrazem (Grenal,
Singh 1980)
Dávka
K
|
Výnos
hlíz
|
Konc.
K v listech
|
%
poškozených
|
(mg.ha-1)
|
(t.h2,39a-1)
|
(mg.g-1sušiny)
|
rostlin
mrazem
|
0
|
2,72
|
24,4
|
30
|
42
|
2,87
|
27,6
|
16
|
84
|
|
30,0
|
7
|
Koncentrace draslíku v rostlinách se pohybuje mezi 2-6%.
Nejvyšších hodnot dosahuje ve fázi kvetení a v období dozrávání
dochází k jeho snížení v důsledku vylučování do živného
prostředí. Na draslík mají největší nároky okopaniny,
jeteloviny, luskoviny, olejniny, přadné rostliny a relativně
nejmenší obiloviny. Zemědělské plodiny můžeme také rozdělit
podle citlivosti k doprovodnému aniontu. Chloridovou formu K hnojiv
dobře snáší obiloviny, cukrovka, krmná řepa, jeteloviny. K
rostlinám citlivým na chlór řadíme: ovocné stromy, réva vinná,
rybíz, brambory, rajčata, tabák, leguminózy, okurky, cibule,
konopí a většina Brassicaceae.
nahoru
Význam
draslíku pro pšenici (doplňkový text)
|
|