Draslík

| dusík | fosfor | draslík | vápník | hořčík | síra |


| význam draslíku | symptomy nedostatku a nadbytku draslíku |


            Draslík je monovalentní kationt, který rostlina přijímá aktivně při nižších koncentracích (do 0,5 mM) nebo pasivně při koncentracích vyšších. Příjem draslíku je výrazně ovlivňován interakcemi antagonistického charakteru. Zvyšující se koncentrace K snižuje příjem Mg2+, Ca2+, NH4+, Zn2+, Mn2+ a stimuluje příjem NO3-, H2PO4-, Cl-, SO42-. Z kationtů je nejméně ovlivněn příjem NH4+ vzhledem k velikosti hydratovaného poloměru u obou iontů. Na příjem K pozitivně působí i řada vnějších podmínek (přístup vzduchu, teplota půdy, intenzita osvětlení).

            V rostlině je draslík velmi pohyblivý a transportuje se jak bazipetálně, tak akropetálně. Charakteristickým rysem pro K+ je vysoká schopnost průniku buněčnými membránami. Pro metabolismus buňky je důležitý K+ cytoplazmy, kde se nachází 100-200 mM draslíku. Ve vakuolách se nachází jako KNO3, KCl nebo K-malát, jeho obsah se mění od 10 do 200 mM nebo až 500 mM v buňkách stomat a plní zde osmotickou funkci. Hladina draslíku je v buňkách poměrně vysoká a obyčejně se K+ vyplavuje ve stresových situacích pro rostliny (nízké teploty, sucho aj.). Draslík má vysokou reutilizační schopnost. Proto se příznaky nedostatku projeví na starších listech.

            Draslík zasahuje do celé řady metabolických procesů. Významná je jeho účast v procesu fotosyntézy a dýchání, kde má dominantní postavení ve světelné fázi. U izolovaných chloroplastů zvýšený obsah K+ ve vnějším prostředí (kolem 100mM) zvýšil fixaci CO2 na trojnásobek. Vztah mezi obsahem K v listu vojtěšky a fotosyntézou dokumentují údaje v tabulce. Význam K pro fotosyntézu spočívá v tom, že vytváří v chloroplastech také potřebný optimální stav pro průběh enzymatických reakcí.

Vliv obsahu draslíku v listu vojtěšky na intenzitu fotosyntézy a respirace (Koch 1979)

Obsah K v listu

Fotosyntéza

Respirace

(mg.g-1 sušiny)

(mg CO2.dm-2.hod-1)

(mg CO2.dm-2.hod-1)

12,8

11,9

7,6

19,8

21,7

5,3

38,4

34,0

3,1

            Zvýšený obsah draslíku v listu na druhé straně snižuje respiraci CO2. Právě vysoká respirace listů je typickým projevem draslíkové deficience.

            Nedostatek draslíku snižuje syntézu organických látek a zvyšuje respiraci, čímž se omezuje energetický stav rostliny. Draslík zasahuje do tvorby cukru a do syntézy škrobu, což se projevuje při transportu a přeměnách vytvořených cukrů. Při deficienci K je omezen transport cukrů z listů do bulev (cukrovka) a zvyšuje se obsah redukujících cukrů, a tím je blokován cyklus TCA. Důsledkem toho je narušení syntézy sacharidů, tvorba tenších buněčných stěn, řidších pletiv, a tím je snížena odolnost obilovin proti poléhání i ochrana proti parazitům.

            Draslík dále pozitivně ovlivňuje dusíkatý metabolismus. Při jeho nedostatku stoupá stoupá obsah aminokyselin a amidů, především putrescinů a kadaverinu (vzniká z argininu přes ornitin) a omezuje se syntéza bílkovin. Rovněž stabilita bílkovin je při jeho nedostatku snížena a urychluje se jejich rozklad na jednodušší N-sloučeniny.

            Podle některých autorů je K+ nutný k aktivaci nitrátreduktázy, ale i pro její syntézu. Draslík také vystupuje jako specifický, ale i nespecifický aktivátor řady enzymů. V současné době je známo více než 60 enzymových reakcí, které jsou aktivizovány K+ionty. Při nedostatku K+ se zvyšuje aktivita polyfenoloxidáz a dochází k rychlejšímu tmavnutí brambor na řezných plochách při jejich zpracování, což negativně ovlivní kvalitu lupínků, kaše a hranolků.

            Koncentrace draslíku má také velký vliv na osmotickou hodnotu a bobtnání koloidů. Při jeho nedostatku jsou koloidy méně stabilní a ztrácejí schopnost vázat vodu. To je důležité zvláště u protoplazmy, kde tak ovlivňuje vodní režim rostlin zvýšenou hydrofilností koloidů. Tím se zvyšuje turgor buněk a rostliny mohou lépe odolávat suchu i nízkým teplotám, jak ukazuje tabulka.

            Draslík dále ovlivňuje mechanismus otevírání a zavírání stomat. Za osvětlení se draslík hromadí ve svěracích buňkách průduchů a naopak za tmy ho ubývá. Transport K+ do svěracích buněk vede k otevření průduchů a zpětný transport k jejich uzavření. Uvedený proces je selektivní pro draslík.

Vztahy mezi dávkami K a % poškození porostů brambor mrazem (Grenal, Singh 1980)

Dávka K

Výnos hlíz

Konc. K v listech

% poškozených

(mg.ha-1)

(t.h2,39a-1)

(mg.g-1sušiny)

rostlin mrazem

0

2,72

24,4

30

42

2,87

27,6

16

84

 

30,0

7

            Koncentrace draslíku v rostlinách se pohybuje mezi 2-6%. Nejvyšších hodnot dosahuje ve fázi kvetení a v období dozrávání dochází k jeho snížení v důsledku vylučování do živného prostředí. Na draslík mají největší nároky okopaniny, jeteloviny, luskoviny, olejniny, přadné rostliny a relativně nejmenší obiloviny. Zemědělské plodiny můžeme také rozdělit podle citlivosti k doprovodnému aniontu. Chloridovou formu K hnojiv dobře snáší obiloviny, cukrovka, krmná řepa, jeteloviny. K rostlinám citlivým na chlór řadíme: ovocné stromy, réva vinná, rybíz, brambory, rajčata, tabák, leguminózy, okurky, cibule, konopí a většina Brassicaceae.

nahoru


Význam draslíku pro pšenici (doplňkový text)


autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Poslední aktualizace: 27.01.2004 15:13
 

   


 

 

Ústav agrochemie a výživy rostlinMZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno