Skladba jetelotravních směsí bude v prvé řadě ovlivněna podmínkami stanoviště. Rozhodující jsou fyzikální a chemické vlastnosti půdy, ale nezanedbatelný vliv mají také povětrnostní podmínky, zejména průměrné roční teploty a úhrny srážek. V této souvislosti je dobré znát také rozložení srážek v průběhu roku a skladbu směsí této skutečnosti přizpůsobit. Směsi jsou sestavovány s ohledem na předpokládaný způsob a intenzitu využití. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je možné uvést určité zásady, které je třeba při sestavování jetelotravních směsí dodržovat:
Způsob využití | Počet užitkových let |
Podíl jetelovin (%) |
Podíl trav (%) |
|||||||
Celkem |
Volně trsnatých |
Výběžkatých |
||||||||
Jetelotravní porosty na orné půdě | ||||||||||
Jetelotráva | 1 - 2 |
60 - 70 |
30 - 40 |
30 - 40 |
0 |
|||||
Vojtěškotráva | 2 - 3 |
70 - 80 |
20 - 30 |
20 - 30 |
0 |
|||||
Intenzivní krátkodobá louka | 3 - 4 |
25 - 30 |
70 - 75 |
70 - 75 |
0 |
|||||
Intenzivní krátkodobá pastvina | 3 - 4 |
30 - 35 |
65 - 70 |
65 - 70 |
0 |
|||||
Dočasné travní porosty | ||||||||||
Dočasná louka | 4 - 6 |
20 - 25 |
75 - 80 |
50 - 60 |
20 - 25 |
|||||
Dočasná pastvina | 4 - 6 |
25 - 30 |
70 - 75 |
40 - 55 |
20 - 30 |
|||||
Trvalé travní porosty | ||||||||||
Trvalá louka | > 7 |
15 - 20 |
80 - 85 |
50 - 55 |
25 - 30 |
|||||
Trvalá pastvina | > 7 |
15 - 20 |
80 - 85 |
45 - 50 |
30 - 35 |
Podíl jednotlivých druhů v porostu do značné míry závisí na rychlosti jejich vývinu a konkurenční síle. Druhy s pomalým vývinem bývají zastoupeny v menším podílu. Postupně se v porostech uplatňují a nahrazují druhy s rychlým vývinem, které ustupují. Rychlým vývinem se vyznačuje většina volně trsnatých trav. Porosty rychle zapojí a vysokou produkci poskytují v prvních letech po výsevu. Následně z porostů postupně ustupují. Konkurenčně silný druh s rychlým vývinem je jílek vytrvalý. Vzchází do 5 dnů a rychle zapojuje porost. V našich klimatických podmínkách vymrzá a je napadán chorobami. V důsledku toho z porostu ustupuje cca po 6 letech. Na pokusném stanovišti Kameničky (Českomoravská vrchovina) byla vyseta směs s jílkem vytrvalým. První rok po výsevu byl podíl jílku vytrvalého podle intenzity hnojení od 35 do 63 %. Po 6 letech klesl jeho podíl na pouhé 1 – 5 %. Vzhledem k jeho konkurenční síle by jeho výsevní množství ve směsi nemělo překročit 3 kg.ha-1, jinak může potlačovat pomaleji vzcházející druhy. Hovoříme o tzv. kritickém výsevním množství. Jílek mnohokvětý se přidává do směsí i přes to, že jeho vytrvalost je s ohledem na odrůdu pouze 1 – 3 roky. Po výsevu rychle zapojí stanoviště, chrání pomaleji vzcházející druhy a zajistí produkci již v roce výsevu. S ohledem na jeho konkurenční sílu se dává do směsí pouze v podílu kolem 5 %. Pomalým vývinem se vyznačují druhy výběžkaté. Pomalu vzchází, lipnice luční do 4 týdnů, pomalu zapojují porost a plně se uplatňují až od 3 – 4 užitkového roku. Ve směsích v této době nahrazují trávy trsnaté.
Při sestavování směsí je třeba predikovat také budoucí vývoj (sukcesi) porostu. Zohlednit skutečnost, že některé druhy jsou vhodnější pro luční využívání a jiné pro pastevní využívání. Trávy a jeteloviny také rozdílně reagují na pratotechnické zásahy (počet sečí nebo intenzita hnojení). Ovsík vyvýšený patří k druhům vhodným do lučních, extenzivně využívaných travních porostů. Daří se mu zejména v jednosečných a dvousečných travních porostech. Pastevním využíváním je potlačován. Naopak jílek vytrvalý patří k druhům vhodným do intenzivně využívaných pastevních porostů.
Vliv pratotechnických opatření na konkurenční schopnost vybraných druhů trav a jetelovin (upraveno podle Hrabě et al., 1995) | ||||||||||||||
Druh | Nízká úroveň hnojení |
Vysoká úroveň hnojení |
1 - 2 seče |
3 - 4 seče |
Střídavé využívání |
Intenzivní pastva |
Extenzivní pastva |
|||||||
Ovsík vyvýšený | + |
0 |
+ |
- |
- |
- |
- |
|||||||
Trojštět žlutavý | + |
- |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|||||||
Jílek mnohokvětý | - |
+ |
0 |
+ |
- |
- |
- |
|||||||
Psárka luční | - |
+ |
0 |
+ |
- |
0 |
0 |
|||||||
Lipnice luční | 0 |
0 |
- |
+ |
0 |
+ |
- |
|||||||
Jílek vytrvalý | - |
+ |
- |
+ |
+ |
+ |
- |
|||||||
Srha laločnatá | 0 |
+ |
+ |
- |
- |
- |
+ |
|||||||
Jetel luční | + |
- |
+ |
- |
- |
- |
- |
|||||||
Jetel plazivý | 0 |
0 |
- |
+ |
+ |
+ |
- |
|||||||
+ druh je podpořen; - druh je potlačen; 0 druh je indiferentní |
Jednotlivé druhy můžeme rozdělit podle konkurenční síly do 3 skupin (I – III). Výsev konkurenčně slabších druhů je dobré ve směsích navýšit. Zvýší se tak šance uplatnění těchto druhů při vzcházení a zapojování porostu. Rovnováhu ve směsi tedy dosáhneme snížením počtu jedinců konkurenčně silnějších a zvýšením počtu jedinců konkurenčně slabších. Konkurenčně silné druhy jsou většinou volně trsnaté trávy. Naopak konkurenčně slabé druhy jsou výběžkaté trávy. Konkurence může být nejenom mezi druhy, ale také uvnitř druhu (příliš vysoký výsev). Mezi faktory ovlivňující konkurenční schopnost patří hustota porostu (výsevní množství, počet odnoží), travní druh a odrůda (intenzita odnožování, šířka listu, rychlost počátečního vývoje), podíl jednotlivých druhů a odrůd v porostu, intenzita hnojení a v neposlední řadě vliv půdních a klimatických podmínek. Kromě konkurence o vodu, světlo a živiny hrají významnou roli také alelopatie. Alelopatií je obecně označován vliv jednoho rostlinného druhu (donora) na klíčení, růst a vývoj jiného rostlinného druhu (recipienta). Na alelopatii se podílí celý komplex chemických látek (steroidy, silice, fenoly, alkaloidy), které jsou vylučovány kořeny rostlin nebo se do prostředí dostávají v rámci rozkladných procesů s odumřelých zbytků rostlin. Alelopatie se většinou projevuje inhibičně. Inhibováno může být samotné klíčení semen nebo může dojít ke zpomalení vývoje již vyklíčených rostlin.
Konkurenční síla, výsev v monokultuře a ve směsi vybraných druhů jetelovin a trav (upraveno podle Hrabě et al., 1995) | ||||||
Duh | Konkurenční síla |
Čistý výsev (kg.ha-1) |
Výsev ve směsi (kg.ha-1) |
|||
Trávy | ||||||
Ovsík vyvýšený | I |
40 |
40 |
|||
Srha laločnatá | I |
20 |
20 |
|||
Jílek mnohokvětý | I |
30 |
30 |
|||
Jílek vytrvalý | I |
30 |
30 |
|||
Trojštět žlutavý | II |
15 |
20 |
|||
Psárka luční | II |
30 |
35 |
|||
Kostřava luční | III |
40 |
55 |
|||
Bojínek luční | III |
20 |
30 |
|||
Lipnice bahenní | III |
20 |
30 |
|||
Lipnice luční | III |
20 |
40 |
|||
Kostřava červená | III |
30 |
40 |
|||
Jeteloviny | ||||||
Jetel luční | I |
20 |
20 |
|||
Vojtěška setá | I |
30 |
30 |
|||
Jetel zvrhlý | III |
15 |
20 |
|||
Jetel plazivý | III |
15 |
20 |
|||
Štírovník růžkatý | III |
20 |
30 |
Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 09. 01. 2010 |
Následující |