Pastevní porosty jsou spásány v ranější růstové fázi. Zatímco luční porosty jsou sklízeny ve fázi metání, tak pastevní porosty jsou spásány ve fázi odnožování až sloupkování. Pastevní porosty vývají využívány intenzivněji než luční porosty. Při oplůtkové pastvě dohromady 4 - 6 pastevních cyklů za vegetační období, při kontinuální pastvě podléhají okusu takřka nepřetržitě. Důsledkem intenzivnější exploatace dochází k redukci fotosyntézy, redukci kořenového systému a redukci zásobních látek. Může se tak snížit vytrvalost hodnotných druhů a produkce pastevního porostu. U lučních porostů je při seči odklízena veškerá biomasa, u pastevních porostů je třeba počítat se selektivitou spásání. Na jednu stranu se omezí výskyt hodnotných druhů a na druhou stranu se v porostech rozšiřují méně hodnotné (šťovíky), případně invazní druhy. Druhová diverzita pastevních porostů je ve srovnání s lučními menší (o 20 - 30 %). Díky sešlapávání dochází u pastevních porostů k poškození rostlinných pletiv,utužení půdy a v důsledku toho pomalejšímu vsakování vody. Koncentrace exkrementů hospodářských zvířat na menších plochách ovlivňuje chutnost píce. Díky exkrementům se část živin vrací zpět do ekosystému (uzavřený koloběh živin). V pastevních porostech dominuje jílek vytrvalý a výběžkaté trávy, resp. výběžkaté jeteloviny (jetel plazivý). Daří se zde také druhům s přízemní listovou růžicí. Potlačeny jsou vysoké druhy. Travní drn je u patsevních porostů lépe zapojen (více výběků na m2) než u lučních porostů.
 |
 |
| Vyšší druhová diverzita u lučních porostů než.... | ...u pastevních porostů |
 |
 |
| Pastva podporuje dominanci jetele plazivého | ....a dalších druhů náročných na světlo |
 |
| Během pastvy dochází k utužení půdy, mohou se objevit vyšlapaná místa |
 |
| Intenzivní pastva skotu na svazích může vést k erozi půdy |
Před pastvou, během pastvy a po pastvě je třeba zajistit určitá opatření na pastvinách. Před zahájením pastvy je třeba vyloučit zamokřené plochy, zajistit vodu pro napájení a úkryty na pastvinách (ochrana před větrem). Nezapojená místa je třeba přeset (jílek vytrvalý). Během pastvy je třeba regulovat zatížení podle nárůstu pastevní píce. Po skončení pastvy je třeba posekat nedopasky a rozetřít výkaly.
Negativní dopady selektivity spásání, intenzivní exploatace a s tím související snížení vytrvalosti hodnotných druhů je možné omezit střídavým využíváním. Nárůst píce se začátkem vegetačního období postupně zvyšuje, nejvyšší je v červnu. Během léta potom dochází ke snižování produkce pastevního porostu. Začátkem vegetačního období (první nárůst pastevní píce) je tedy vhodné část travního porostu posekat a biomasu využít ke konzervaci píce, zbývající plocha je využita k pastvě. Ve druhé polovině vegetačního období je zvířatům k dispozici celá pastevní plocha. Díky sečnému využívání prvního nárůstu (sklizeň ve fázi metání až počátku kvetení) mohou rostliny hromadit rezervní látky.
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 05. 01. 2010 |
Následující |