Travní ekosystémy ve světě
Travní ekosystémy v ČR
Funkce travních ekosystémů
Ekologické faktory
Vodní režim
Výživný režim
Půdní typy
Producenti
Reducenti
Konzumenti
Ošetřování
Hnojení
Pastva
Kvalita píce
Typologie
Podklady do cvičení
© 2009
Půdy s velmi nízkou zásobou základních přijatelných živin. Mikrobiální činnost je omezena, dochází k hromadění nekvalitního humusu. Kulturní trávy a jeteloviny se zde neuplatňují. Vyskytují se zde zejména nehodnotné druhy nízkého vzrůstu. Tyto druhy na jaře pozdě obrůstají a vegetaci ukončují koncem léta. Jedná se o smilku tuhou, vřes obecný, metličku křivolakou, kostřavu ovčí nebo psineček psí. Přízemní porostová vrstva je vyplněna mechy. Výnosy zde bývají kolem 1,2 t.ha-1. Hnojení porostů nemá velký význam, účinnost dodaných živin je velmi nízká. Efektivní může být košárování, které podporuje zvýšenou mikrobiální činnost. Porosty jsou využívány buď jako jednosečné louky nebo pastviny.
Půdy s malou zásobou přístupných živin. Podmínky pro kulturní druhy trav jsou nepříznivé. Kulturní druhy trav na těchto stanovištích vykazují nízkou vitalitu, žlutozelené zbarvení, zasychání konců listů, ytvářejí drobné trsy nízkého vzrůstu. Z kulturních druhů je těmto půdám nejlépe přizpůsobena kostřava červená. Dále je zde možné najít psineček tenký, medyněk vlnatý, poháňka hřebenitá, třeslice prostřední, tomka vonná. Lépe než trávy se uplatňují jeteloviny, zejména díky skutečnosti, že nejsou vystaveny konkurenci kulturních druhů trav. Najít zde můžeme štírovník růžkatý. Z bylin se zde daří mateřídouškám. Výnosy sena se pohybují kolem 2,2 t.ha-1. Efektivita hnojení závisí na přítomnosti kulturních druhů trav.
Půdy se střední zásobou přijatelných živin. Vyskytují se zde nižší a středně vysoké druhy trav, jako je lipnice luční, kostřava červená, kostřava luční nebo trojštět žlutavý. Ve fázi metání má porost světle zelenou barvu. Je zde vysoké zastoupení jetelovin, které reprezentuje jetel plazivý nebo jetel luční. Z bylin je zastoupen kontryhel obecný, jitrocel větší, kopretina bílá nebo sedmikráska chudobka. Výnosy nehnojených porostů bývají kolem 3,2 t.ha-1. Porosty na mezotrofních stanovištích velmi dobře reagují na hnojení.
Stanoviště s raným nástupem vegetace. Půdy s optimálním výživným režimem pro vysoké trávy, které vytlačují nižší druhy. V důsledku toho je zde užší druhová skladba. Jeteloviny přítomny za předpokladu vyšší frekvence sečení. V opačném případě jsou stíněny vysokými druhy trav a v porostu se velmi špatně prosazují. Na sušších stanovištích dominuje ovsík vyvýšený a srha laločnatá. Na vlhkých stanovištích dominuje psárka luční. Výnosy nehnojených porostů 5,3 t.ha-1. Efektivita hnojení je vysoká.
Půdy s vysokou zásobou živin, dostatek až přebytek dusíku. Může být nadbytek draslíku. Jedná se zejména o travní porosty po vyšších dávkách statkových hnojiv. Dominuje zde psárka luční, srha říznačka, šťovíky, kerblík lesní, kakost luční nebo kopřiva dvoudomá. Výnosy se pohybují kolem 6,3 t.ha-1. V píci je vysoký podíl vlákniny a přebytek draslíku.
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 26. 12. 2009 |
Následující |