Travní ekosystémy ve světě
Travní ekosystémy v ČR
Funkce travních ekosystémů
Ekologické faktory
Vodní režim
Výživný režim
Půdní typy
Producenti
Reducenti
Konzumenti
Ošetřování
Hnojení
Pastva
Kvalita píce
Typologie
Podklady do cvičení
© 2009
Klimatické podmínky ovlivňují druhovou skladbu a produkční schopnost. Ovlivňují vodní a výživný režim lučních stanovišť.
Atmosferické srážky ovlivňují vodní režim stanoviště. Představují nejvýznamnější ekologický činitel na stanovištích s nízkou hladinou podzemní vody. Optimální úhrn srážek pro travní porosty je 700 - 800 mm. Důležitý je zejména úhrn srážek za vegetační období, který by měl být 400 - 500 mm. Díky využití zimní vláhy neovlivní nižší srážky v dubnu výrazněji primární produkci. Tato skutečnost samozřejmě platí za příznivých půdních a terénních podmínek. Na druhou stranu jsou srážky velmi významným ekologickým činitelem v letním období (červen a srpen). Rosa a kondenzační voda přispívají vodní bilanci v květnu a září. Sněhová pokrývka umožňuje přezimování rostlin. Dlouhodobá sněhová pokrývka ovšem vede k výraznějšímu úbytku rezervních látek a napadení jemných trav písněmi.
Teplota vzduchu ovlivňuje fotosyntézu, transpiraci a respiraci. Při dostatku srážek přispívá vyšší teplota ke zvýšení produkce. Teplota ovlivňuje délku vegetační doby, růst travního porostu. Ovlivňuje také činnost mikroorganismů.
Světlo významně ovlivňuje produkci a kvalitu. Limituje výskyt některých druhů v porostu (jetel plazivý).
Vítr je významný ekologický činitel zejména na svahových a náhorních loukách. Vítr zvyšuje transpiraci, takže na návětrných polohách trpí rostliny nedostatkem srážek. Taková stanoviště ovládnou rostliny s xeromorfní stavbou listů (smilka tuhá).
Nadmořská výška ovlivňuje významně produkci a druhovou skladbu. Se stoupající nadmořskou výškou klesá primární produkce, na každých 100 - 250 m o 10 %. Ve vyšších nadmořských výškách klesají teploty, zhoršují se půdní podmínky a zhoršuje se přístupnost porostů (možnosti hnojení a využívání). Na druhou stranu díky zvyšujícím se srážkám a intenzitě slunečního záření jsou porosty kvalitnější a UV záření urychluje tvorbu biomasy. Dobrá produkce je dosahována ještě ve výškách 700 - 800 m n. m. Nad 900 m n. m. je velmi krátké vegetační období a porost i přes dostatek srážek a rychlejší vývoj není schopen ztrátu eliminovat.
Reliéf terénu patří k dalším orografickým podmínkám ovlivňujících primární produkci travních ekosystémů. Údolní louky je možné najít podle vodních toků. Louky jsou dostatečně zásobeny vláhou. Nejúrodnější louky je možné najít na naplaveninách. Svahové louky jsou odkázány na atmosferické srážky. Travní ekosystémy zde výrazně ovlivňuje také expozice, svažitost a nadmořská výška.
Expozice terénu je významná v extremních klimatických podmínkách a při velké svažitosti. Na svazích s jižní expozicí v suchých oblastech dominují xerofytní trávy. Na svazích se severní expozicí v polohách nad 1000 m n. m. e kratší vegetační doba, ižší teploty, nižší intenzita záření a horší půdní vlastnosti. Rostou zde oligotrofní druhy.
Svažitost ovlivňuje produkci na svazích se sklonem nad 25°. Jsou zde nejenom horší ekologické podmínky, ale také omezené možnosti ovlivnit produkci obhospodařováním.
Ovlivňují vodní a výživný režim půdy, a tím kvalitu a produkci travních porostů.
Geologický podklad ovlivňuje chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Půdy na vápenatých horninách msjí příznivé fyzikální a chemické vlastnosti. Porosty jsou zde pestřejší, bohatší zastoupení jetelovin a bylin. Jedná se o spraše, aluviální hlíny, nezpevněné čedičové a andezitové tufy. Půdy na silikátových horninách mají horší fyzikálně-chemické vlastnosti, je zde nižší obsah přístupných živin a nižší pH. Porosty jsou méně pestré, mají nižší produkci a kvalitu. Jedná se o křemence, pískovce, jílové břidlice a váté písky.
Půdní druh určuje fyzikální vlastnosti půdy. Ovlivňuje vodní a výživný režim. Zrnitost půdy ovlivňuje druhovou skladbu travních porostů.
Půdní typy se liší chemickými vlastnostmi. Ovlivňují druhovou skladbu nehnojených travních porostů.
Půdní reakce nemá rozhodující vliv na produkci. Kulturní druhy trav a jetelovin mohou růst na půdách s pH 5,0 až 7,5, případně na půdách s nižším pH.
Obsah humusu na lučních půdách je 30 - 100 g.kg-1. Přebytek humusu se odrazem zhoršené mikrobiální činnosti půdy, zhoršuje se výživa porostu, blokováno je velké množství minerálních látek.
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 26. 12. 2009 |
Následující |