Multimediální učební texty z výživy rostlin

Statková HNOJIVA

Za statkové hnojivo je v citovaném zákoně považován hnůj, hnojůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající v zemědělské prvovýrobě, nejsou–li dále upravovány.

Jedná se o hnojiva, ve kterých hlavní složku tvoří organické látky rostlinného nebo živočišného původu (sacharidy, celulóza, hemicelulóza, lignin, aminokyseliny, bílkoviny, auxiny aj.), které nelze v souvislosti se zvyšováním půdní úrodnosti nijak nahradit. Kromě těchto látek statková hnojiva obsahují také živiny (N, P, K, Ca, Mg aj.). Hlavní jejich význam spočívá tedy v tom, že z nich v půdě vzniká humus a půdní zásoba živin. Proto ŠKARDA (1982) označuje statková hnojiva za jeden z hlavních výrobních prostředků našeho zemědělství, a to prostředkem získaným z vlastních zdrojů, který po staletí zúrodňuje půdu a zvyšuje její produktivnost.

Statková hnojiva jsou hnojiva objemová. Mají nízkou koncentraci živin a používají se, jak uvádí BAIER, BAIEROVÁ (1985), ve velkých množstvích na jednotku plochy (v tunách až desítkách tun na hektar). Dalším jejich obecným znakem je, že jimi vracíme do půdy značnou část živin odebraných z půdy pěstováním a sklizní zemědělských plodin.

HLUŠEK et al. (2003) uvádějí, že v důsledku změn v hospodaření na orné půdě v 90. letech min. století došlo i k poklesu stavů hospodářských zvířat (hlavně skotu) a tím i produkce a aplikace statkových hnojiv. Průměrná hustota dobytčích jednotek na 1 ha zemědělské půdy v roce 1990 byla 0,82 a do roku 2001 poklesla v podstatě na polovinu. Pro srovnání je uvedena situace v evropských zemích.

Průměrné počty DJ.ha^-1 zemědělské půdy v evropských zemích (Eurostat 2001)

Země	DJ.ha^-1	Země	DJ.ha^-1
Belgie	3,18	Německo	1,10
Dánsko	1,61	Portugalsko	0,61
Finsko	0,61	Rakousko	0,81
Francie	0,84	Řecko	0,65
Irsko	1,68	Španělsko	0,44
Lucembursko	1,37	Švédsko	0,65
Nizozemí	3,82	Velká Británie	1,02
EU	0,90

Pravidelné dodávání organické hmoty do půdy je v našich podmínkách základem každé soustavy hnojení i každého hnojařského plánu. V minulosti bylo často kladeno rovnítko mezi statkovými hnojivy (jejich množstvím a jakostí) a množstvím a kvalitou půdního humusu. Opakovaně se prokazuje, že tak jednoduchý tento vztah není. Závisí na vlastnostech půdy a na způsobu hospodaření. Nově vstupující organické látky do půdy, ve formě statkových hnojiv, působí na řadu procesů v půdě výrazněji než stabilizovaný humus. V orných půdách je vstup organických látek do půdy závislý na intenzitě výroby. Se stupňováním rostlinné produkce vstupy rostou, ale jejich struktura se mění.

Organické látky v půdě ovlivňují řadu půdních vlastností. mají přímý vztah k dynamice půdního dusíku (mobilizace, imobilizace), mohou ovlivnit akumulaci dusíku v půdě po hnojení minerálními hnojivy, jsou primárním zdrojem humusu, stabilizují poměr C : N aj.

V souvislosti s účinností různých zdrojů organických látek je důležitá jejich perzistence v půdě, jak ukazuje tabulka (NOVÁK a kol. 1991).

Perzistence hlavních organických zdrojů v půdě
Poločas rozkladu (= mineralizace)

Zdroj	Minimum	Maximum	Průměr
Kořenové exkrety	2 dny	5 dnů	3 dny
Odumírající kořínky	4 dny	18 dnů	7 dnů
Odpad	6 dnů	50 dnů	15 dnů
Posklizňové zbytky	1 měsíc	40 měsíců	16 měsíců
Chlévský hnůj	2 měsíce	20 měsíců	7 měsíců
Kejda	5 dnů	60 dnů	20 dnů
Zelené hnojení	1 měsíc	4 měsíce	2 měsíce
Průmyslový kompost	20 měsíců	50 měsíců	35 měsíců

Minimum a maximum jsou závislé hlavně na teplotě a vlhkosti půdy. Vodnaté zbytky (pícnin a okopanin) mají krátký, suché zbytky (obilovin, řepky aj.) dlouhý poločas rozkladu. Průmyslový kompost se rozkládá v souladu se stabilizací surovin a produktu.

Z výše uvedených důvodů jsou statková hnojiva nenahraditelná. Jde hlavně o to, aby byla po vyprodukování efektivně využívána. O produkci statkových hnojiv rozhoduje především výroba stájových hnojiv a ztráty na hmotě, se kterými dochází i ke ztrátám živin, zejména dusíku.

Produkce statkových hnojiv v letech 1989 - 1994

	1989	1990	1991	1992	1993	1994
Produkce v tis . t	28385	28035	26078	22742	19731	18346
Dávka v t . ha^-1z.p.	6,59	6,53	6,08	5,31	4,61	4,28

Přísun org. l. a čistých živin v kg . ha^-1

Rok	t o. l.	N	P	K	Ca	Mg
1982 – 89	1,0	33,0	7,0	32,0	19,0	5,0
1993	0,7	21,0	4,5	21,0	12,3	3,2

Obsah mikroelementů v nejdůležitějších druzích statkových hnojiv v mg.kg^-1 (NEUBERG a kol.)

Hnojivo	B	Cu	Mn	Mo	Zn
Chlévský hnůj	5 – 30	4 - 15	30 – 200	0,05 – 2,4	20 – 90
Kompost	10 – 30	5 – 20	100 – 200	0,20 – 0,4	30 – 80
Kejda skotu	10 – 30	30 – 60	100 – 150	3,00 – 8,0	80 – 100
Kejda prasat	26	55	70	2,0	400
Sláma	2 – 6	2 – 6	20 – 120	0,20 – 0,8	15 – 40
Zelené hnojení	1 - 6	3 – 8	30 - 80	0,30 – 1,0	3 – 8

Význam používání statkových hnojiv

Statková hnojiva jsou univerzálními hnojivy. Obsahují kromě organických látek všechny rostlinné živiny a některé z nich i mikroorganizmy a řadu biologicky aktivních látek. Jsou to hnojiva objemná s nízkým obsahem živin a vysokým obsahem vody a půda po delší dobu jimi nehnojená ztrácí svou úrodnost a klesají výnosy.
Statková hnojiva umožňují lepší využití živin z minerálních hnojiv i z půdní zásoby. Statkovými hnojivy dodáváme do půdy asi 30 % N, P, K, Ca, Mg potřebných ke tvorbě výnosů.
Jsou zdrojem živin, energie i uhlíku pro půdní mikroorganismy, podmiňující biologickou činnost půdy.
Ovlivňují agrochemické vlastnosti půd, sorpční a iontovýměnné procesy v půdě. Humusové látky vykazují vysokou sorpční schopnost pro živiny (6 – 7x vyšší než koloidy minerální.
Statková hnojiva dodávají půdě schopnost lépe jímat vodu a pomáhat tak rostlinám překonávat období sucha.
Statková hnojiva ovlivňují další půdní vlastnosti, jako je tvorba drobtovité struktury, úprava poměru vzduchu a vody v půdě, zvýšení sorpční schopnosti a ústojčivosti půdy.
Statková hnojiva mají příznivý vliv na obsah přijatelného fosforu v půdě a mohou působit pozitivně na detoxikaci cizorodých prvků.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.

Poslední aktualizace: 28.01.2004 11:55

Organická hnojiva - doplňkový text (*.pdf)

Obsah síry ve statkových hnojivech (doplňkový text)

Ústav agrochemie a výživy rostlin, MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno