Statková hnojiva - sláma na hnojení

  


     Použití slámy jako hnojiva ke zvýšení obsahu organických látek v půdě je aktuální v těchto případech:

  • při zavádění bezstelivových provozů

  • při úzké specializaci zemědělské výroby (provozy bez živočišné výroby)

  • kdy vzniká nadprodukce slámy.

     Použití slámy ke hnojení významně ovlivňuje půdní úrodnost. Její dlouhodobé použití zvyšuje obsah humusu v půdě a příznivě působí na půdní strukturu. Půdy hnojené slámou jsou vzdušnější (kypřejší), rychleji vysychají a jsou proto snadněji obdělávatelné (výhodné pro půdy těžké, nevýhoda pro půdy lehké).

     Množství živin dodaných do půdy zaoráním slámy je menší než při hnojení chlévským hnojem, proto musí být vyrovnáno hnojivy.

     Sláma obsahuje 80 – 82 % organických látek, z hlavních živin je nejbohatší na draslík. Složení slámy ukazuje tabulka. Navíc obsahuje také síru a mikroelementy. Sláma obilovin se vyznačuje velmi širokým poměrem C : N. Proto zapravení samotné slámy do půdy může snížit výnos pěstované plodiny.

     Pro zajištění optimálního průběhu mineralizace a humifikace v půdě je nutno před zapravením slámu pořezat (10 – 20 cm), rozdrtit nebo rozštípat. Nejčastěji se používá sběrací řezačka, cepový sklízeč, specielní drtič slámy. Další podmínkou je rovnoměrné rozvrstvení slámy na pozemku. 

Průměrné chemické složení slámy v % (RICHTER, ŘÍMOVSKÝ, 1996)

Druh slámy

Sušina

Org.l.

N

P

K

Ca

Mg

C : N

Obilniny

86

82

0,45

0,09

0,79

0,24

0,06

80 - 100

Kukuřičná

85

80

0,48

0,16

1,26

0,32

0,14

60 – 80

Řepková

84

80

0,56

0,11

0,85

0,81

0,16

60 – 80

Luskoviny

86

81

1,33

0,16

1,07

0,91

0,16

20 – 25

     Pro zdárný průběh rozkladu je třeba také upravit poměr C : N. optimální je 20 – 30 : 1.

     K dosažení tohoto poměru je nutno dodat ke slámě 10 – 15 kg N na každou tunu. Je možno volit močůvku, kejdu nebo minerální hnojiva (síran amonný, močovina, DAM 390 aj.). Při širokém poměru C : N dusík nestačí pro rozkladnou činnost mikroorganismů a ty ho potom odčerpávají z půdy pěstované rostlině.

     Vyrovnávací dávka dusíku se používá obvykle k normální dávce dusíku plánované pro určitou plodinu. Vynechat ji můžeme v případě, že jde o klasický osevní postup (do 50 % obilovin) s produktivními víceletými pícninami (vojtěška) a dosahuje-li průměrná dávka dusíku v průmyslových hnojivech 80 – 100 kg N . ha-1. Dále je možno vyrovnávací dávku N pominout, pokud zaoráváme slámu se zeleným hnojením z motýlokvětých rostlin, nebo s močůvkou v dávce nejméně 20 – 30 t . ha-1, nebo při společném hnojení slámou a kejdou v dávce alespoň 20 t . ha-1 a běžném NPK hnojení ve formě minerálních hnojiv. Při dávce kejdy nad 40 t . ha-1 lze další N hnojení v minerálních hnojivech vynechat vůbec. Vyrovnávací dávku dusíku je možno vypustit také při společném hnojení slámou, kejdou a zeleným hnojením. Při soustavném zaorávání slámy se doporučuje také vyrovnávací dávka fosforu 5 kg P2O5 na 1 t slámy.

     Hnojení slámou nejlépe využívají plodiny, ke kterým se běžně hnojí chlévským hnojem. Hnojení slámou lze použít i k jarním obilovinám.

     Při zaorávce 4 t slámy se obohatí půda přibližně o 3200 kg organických látek, 14 – 22 kg N, 3 – 7 kg P, 22 – 55 kg K, 9 – 17 kg Ca, 2 – 7 kg Mg a 5 – 8 kg S. K plné úhradě potřeby organických látek v půdě je nutno zaorat každoročně 2 – 2,5 t slámy na 1 ha.

  nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.

Poslední aktualizace: 23.01.2004 09:21
 

  
 
 

 

 

Ústav agrochemie a výživy rostlin, MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno