| složení močůvky | produkce močůvky | skladování močůvky | použití močůvky |

     Močůvka je prokvašená moč ustájených hospodářských zvířat zředěná vodou (napájecí, splachovací, bohužel někdy i dešťovou a povrchovou). Patří mezi stájová hnojiva, i když obsah organických látek v ní je nízký, ale z hlediska obsahu živin je hodnotným dusíkato-draselným hnojivem. V současné době není dostatečně využívána a často není ani součástí plánů hnojení. Hlavní příčinou tohoto stavu je nevyhovující skladovací kapacita jímek, nedostatek aplikační techniky a v řadě případů i nezájem o její účelné využití.

Složení močůvky

Obsah živin a organických látek v močůvce v % (ŠKARDA, 1980)

     Močůvka je tedy kapalným NK hnojivem se značně rozdílným obsahem živin. Kromě živin obsahuje také látky stimulační neboli růstové (rostlinné hormony, především auxiny). Močůvka má proto vyšší užitnou hodnotu, než ukazuje samotný obsah živin.

     Dusík je v močůvce obsažen hlavně ve formě močoviny, dále je přítomna kys. hippurová a močová. Při rozkladu těchto látek se uvolňuje čpavek a může tak dojít k velkým ztrátám dusíku, které činí až 50 % i více a vznikají nejen při skladování, ale i při aplikaci. Dochází i ke ztrátám org.látek (10 – 15%), často jsou uváděny i ztráty draslíku (10 – 30 %).  

nahoru

Produkce močůvky

     Závisí především na druhu hospodářských zvířat a množství moče, způsobu krmení a druhu krmiva, napájení, druhu, kvalitě a množství steliva a způsobu ošetření. Důkazem je příklad, který uvádí BAIER, BAIEROVÁ (1985): Skot při krmení suchou pící dává maximálně 8 l moče denně, při krmení suchou a čerstvou pící je to 11 litrů a při výhradně zeleném krmení až 25 l moče denně.

     RICHTER, ŘÍMOVSKÝ (1996) uvádějí následující průměrné hodnoty produkce moči na zvíře

     Při sestavování plánu hnojení se počítá normativní produkce močůvky 5,5 t od 1 DJ ročně.  

nahoru

Skladování močůvky

     Přímé použití moče je riskantní (obsahuje org.kyseliny, které mohou poškodit rostliny), proto se ukládá do močůvkových jímek, kde dojde k odbourání škodlivých látek a k omezeným ztrátám dusíku. Čím rychleji odtéká moč nezachycená ve stelivu do skladovacích jímek, tím méně je infikována bakteriemi z výkalů a podestýlky. Ty totiž rozkládají org. látky a hlavně močovinu, čímž vznikají především ztráty dusíku.

     Minimální skladovací doba činí 6 měsíců. Hlavní zásady hospodaření s močůvkou:  

• zachytit co nejvíce moče v podestýlce (používat řezanou slámu)

• oddělení moče od pevných výkalů (kalojemy) a její rychlé vedení do skladovací jímky

• dostatečná kapacita jímek – 1 m³ na 1 DJ. Při menším objemu jímky je nutno častěji vyvážet.

Opatření pro zamezení ztrát při skladování:  

• plovoucí dřevěný kryt (omezení ztráty dusíku ze 42 % v otevřené jímce na 23 %. Pokud se použije plovoucí kryt s 5 mm vrstvou oleje, sníží se ztráty na 7 %).  

• pro zlepšení kvality – přídavek vodního výluhu superfosfátu nebo konc. H₃PO₄ (na 10 m³ močůvky 200 l výluhu z 1 – 1,5 q superfosfátu). Tím lze vyrobit kapalné plné hnojivo s poměrem 1 : 0,5 – 1 : 1,4 – 1,9.

nahoru

Použití močůvky

     Močůvku využívají nejlépe plodiny náročnější na dusík a draslík. Mezi ně řadíme zejména okopaniny a krmné plodiny.  Močůvka je dále vhodná pro hnojení travních porostů, ale i chmele a zeleniny. Při aplikaci je třeba dbát na rovnoměrnost rozmetání po celé hnojené ploše. K jednotlivým kulturám můžeme močůvku aplikovat:

1.  před vegetací – je možné i v zimě, zejména na hrubou brázdu (na široko) k okopaninám, krmným a silážním plodinám, na louky a pastviny, do kompostů, na polních hnojištích. Na silnou vrstvu sněhu nebo na zmrzlou půdu je zakázáno močůvku vyvážet – zejména na svazích dochází ke ztrátám a je ohrožováno životní prostředí.  

2. během vegetace – v tomto období jsou možnosti použití močůvky menší. Je možno využít močůvku ke hnojení jarních směsek, na louky po seči, do kompostů a polních hnojišť. Ke krmným plodinám je možná aplikace do řádků.  

3. po sklizni obilovin – v tomto období se použití močůvky opět rozšíří. Použití je možné jako před vegetací, dále ke hnojení rostlin na zelené hnojení, k přihnojování podsevů, společně se zaorávkou zeleného hnojení nebo slámy na hnojení.

4.  jako hnojivou závlahu (na list) – močůvka se ředí vodou v poměru 1 : 5 – 15. Dávky močůvky k jednotlivým plodinám jsou značně rozdílné, důležitým kriteriem je obsah dusíku:

• krmné okopaniny                          40 – 100 t.ha^-1  

• silážní plodiny                              50 – 100 t.ha^-1  

• cukrovka, kukuřice, brambory        20 – 30   t.ha^-1  

• nemotýlokvěté směsky                 až 20      t.ha^-1  

• trvalé louky                                  15 – 20   t.ha^-1  

• dočasné louky                             až 100    t.ha^-1  

  Přehnojení močůvkou vede k potlačení motýlokvětých rostlin a k rozšíření trav a plevelů.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.