|
fotografie deficitů Zn u kulturních plodin | fotografie toxického působení
nadbytku Zn |
Zinek je rostlinami přijímán převážně jako kationt Zn2+
a také v hydratovaných formách. Může být přijat také ve
vhodné chelátové vazbě nebo jako Zn(OH)+. Není známa
forma, ve které je zinek translokován z kořenů do nadzemních částí
rostliny. Hladina zinku v rostlinách je velmi nízká a všeobecně
se pohybuje do 100 ppm v sušině. Příjem zinku inhibuje přítomnost
některých kovů. Kompetitivní vliv na příjem má Fe a Mn.
Depresivně na příjem působí Mg2+, Ca2+,
Sr2+ a Ba2+. Zinek se hromadí v kořenech
zejména při vysokých hladinách v prostředí.
Pohyb zinku v rostlině je velmi malý, ve starých listech
je prakticky imobilní. Imobilita je vysvětlována jeho reakcí s
fosforem za vzniku Zn3(PO4)2.4H2O.
Na pohyblivost zinku v rostlině nejsou jednotné názory.
V rostlinném organismu plní zinek významné funkce. Při
nedostatku Zn bylo zjištěno poškození funkce chloroplastů a snížila
se intenzita fotosyntézy. Účast zinku v pochodech fotosyntézy
spočívá pravděpodobně v tom, že zinek je nezbytnou složkou
karboanhydratázy, alkoholdehydrogenázy, glutamátdehydrogenázy,
laktádehydrogenázy a alkalické fosfatázy.
Důležitou úlohu hraje zinek při regulaci metabolismu
nukleových kyselin. Zinek inhibuje aktivitu ribonukleázy v rostliných
pletivech. Při nedostatku zinku stoupá aktivita ribonukleázy.
Zinek je napojen na metabolismus aminokyselin a bílkovin.
Zinek je nezbytný jako aktivátor při tvorbě tryptofanu. Vzhledem
k tomu, že zinek ovlivňuje tvorbu tryptofanu nepřímo ovlivňuje
i tvorbu indolových auxinů.
Zinek zasahuje do metabolismu cukrů. Při nedostatku zinku
se zvýšil obsah redukujících cukrů a klesala fosforylace glukózy
v důsledku inhibice hexokinázy.
Zinek ovlivňuje i tvorbu giberelinů. Při nízké hladině
pozitivně a při vysoké hladině negativně.
Při hodnotě pod 10 ppm Zn v sušině se objevují na
rostlinách zřetelné symptomy nedostatku. Deficience se projevuje
hlavně na mladých částech rostlin vytvářením růžic s úzkými
a drobnými listy, které jsou bledě zelené a zkrácením
internodií. U ovocných stromů se při nedostatku Zn vytváří růžice
úzkých drobných listů, které jsou asymetrické a často zbarvené
do modrozelena.
Sklizněmi se ročně odčerpá kolem 0,5 kg Zn z hektaru. K
náhradě zinku lze použít ZnSO4 nebo Zn-cheláty. Je
doporučován Zinkovit (12,3% Zn), Zinkocit (6,2% Zn) v koncentraci
0,2-0,4%.
Vedle nedostatku zinku se zvláště v oblastech postižených
průmyslovými emisemi, v okolí skládek apod., objevuje u rostin
jeho nadbytek a často i toxicita. Projevuje se rekukcí růstu kořenů
a listů. Vysoké hladiny Zn v živném prostředí depresivně působí
na příjem P a Fe. Ječmen reaguje červenohnědými skvrnami listů
a brzy hyne. U kukuřice se dostavují chlorózy, růst je omezen,
což má za následek snížený výnos. Rostliny bramboru se rovněž
stávají chlorotickými a brzy hynou.
nahoru
|