| železo | mangan | bór | zinek | molybden | měď | kobalt |

| fotografie deficitů Mo u kulturních plodin | fotografie toxického působení nadbytku Mo |

            Rostliny přijímají molybden převážně jako aniont MoO₄^2-. Jeho potřeba je všeobecně velmi nízká. Obsah molybdenu v sušině organické hmoty se pohybuje většinou kolem 1mg Mo na 1kg. Sklizní 10t sušiny organické hmoty se z půdy odebírá asi 10g Mo. Relativně nejvíce molybdenu vyžadují některé křížaté rostliny, zejména květák a růžičková kapusta a rostliny vikvovité, popř. hlízkové baktérie těchto rostlin.

            Přijatelnost molybdenu je vyšší na půdách zásaditých než na půdách kyselých, kde je nebezpečí vzniku těžce rozpustných oxidů. Příjem Mo může být inhibován ionty SO₄^2-, zatímco ionty fosforu příjem Mo stimulují.

            Mo je v rostlině snadno pohyblivý, do rostliny může vstoupit jak kořeny, tak pokožkou nadzemních částí. Hromadí se hlavně ve vegetativních částech rostliny. Při dozrávání dochází ke snížení obsahu Mo v listech a jeho zvýšené translokaci do  reprodukčních orgánů. Semena rostlin tak hromadí značná množství tohoto prvku, které pak může být využíváno v průběhu vegetace, a tak zcela krýt požadavky rostlin i za úplné deficience Mo v živném prostředí.

            Molybden má mimořádně vysokou fyziologickou účinnost. Význam molybdenu při redukci nitrátů aktivací nitrátreduktázy při syntéze bílkovin bývá zdůrazňován jako jeho hlavní funkce. Funguje jako nosič elektronů.

            Molybden působí dále při fixaci elementárního dusíku nejen u volně žijících bakterií v půdě, ale i u symbiotických bakterií žijících v rhizosféře motýlokvětých rostlin.

            Při nedostatku molybdenu bylo zaznamenáno snížení obsahu kyseliny askorbové u zelenin. Při hnojení 1-2kg molybdenanu amonného na ha se naopak dvojnásobně zvýšil obsah kyseliny askorbové, zvýšil se obsah chlorofylu, karotenoidů a zvýšila se intenzita fotosyntézy.

            Pohyblivost molybdenu v rostlinách je spojena s reakcí buněčné šťávy, s obsahem fosforu, železa a manganu a s možnostmi změn mocenství.

            Molybden se hromadí v kořenech rostlin. V nadzemních částech je pohyblivý, zejména během dne. V pokusech s radioaktivním izotopem ⁹⁹Mo bylo zjištěno, že se molybden nejdříve dostává do starších listů, ale v druhé fázi se koncentruje v mladých listech.

            Klasickou zeleninou reagující na nedostatek molybdenu je květák. Symptomy nedostatku se projevují chlorózou nervatury a listových čepelí. Čepele omezují růst do šířky. Vegetační vrchol odumírá a netvoří se růžice.

            Deficience Mo se objevuje nejčastěji ve středu rostliny nebo na starých listech žlutou nebo žlutozelenou barvou. Listy jsou malé a mají nekrotické tečky.

            Toxické působení Mo není běžné v praxi. Toxicita byla pozorována až při výsokém obsahu v rostlinách. Na listech vzniká červenožlutá chloróza. Zvýšená koncentrace Mo v krmivech i potravinách je toxická pro živočichy i člověka. Vyvolává tzv. molybdenovou podagru, při níž rychle vzrůstá xantinooxidační aktivita a dochází k nervovým poruchám.

  nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Člunkovité vrcholové listy růžičkové kapusty (deficit Mo)