| makroelementy v půdě | mikroelementy v půdě | užitečné prvky | těžké kovy v půdě |

| železo | mangan | zinek | měď | bór | molybden | 

 
zinek v půdě

            Zinek je v půdě obsažen v různých formách, jeho celkový obsah je značně rozdílný a závisí zejména na obsahu zinku v mateční hornině a charakteru půdotvorného procesu. V ornicích činí 10-300 ppm Zn, a to z převážné části v anorganické vazbě.

            V nevýměnné formě je zinek vázán v mřížce různých minerálů (biotit, augit, amfibol aj.), kde neutralizuje negativní valence neobsazené vodíkem, popř. izomorfně nahrazuje hořčík. Více zinku obsahují horniny bazické než kyselé, neboť v kyselém prostředí jsou sloučeniny rozpustnější.

            Kromě uvedených hornin tvoří část nevýměnného zinku také nerozpustné sloučeniny, jako např. Zn₂SiO₄, Zn₃(PO₄)₂ včetně jeho vodnatých forem, Zn(OH)₂, ZnCO₃ aj. Uvedené nevýměnné formy zinku včetně organických sloučenin tvoří v půdě převážnou část celkového obsahu Zn. Jeho přijatelnost je velmi nízká. Zvětráváním se uvolňuje iont Zn²⁺, zvláště v kyselém prostředí. Organické látky jsou schopny vázat zinek do stabilních forem, a proto se hromadí hlavně v humózním horizontu a v rašelině.

            Průměrný obsah výměnného zinku v našich půdách činí 0,2-2,0 ppm, z čehož vodorozpustný podíl je pouze 1-10%. Obsah výměnného zinku v půdě závisí na obsahu koloidů, aktivních fosforečných iontů, ale také na hodnotě pH. Vliv půdní reakce na mobilitu zinku v půdě spočívá v jeho amfoterním charakteru. V kyselém prostředí (pH = 4) vytváří zinek vysoce polarizované kationty Zn²⁺, které se při zvyšování pH sráží ve formě nepatrně rozpustného hydroxidu zinečnatého. Při dalším zvyšování pH vznikají zinečnatany, z nichž bývá nejvíce zastoupen zinečnatan vápenatý, které jsou velmi málo rozpustné. Z tohoto důvodu obsahují kyselé půdy až 10x více výměnného a rozpustného zinku než půdy neutrální a rovněž jeho vertikální pohyb je v takových půdách rychlejší. Nejmenší rozpustnost zinku byla zjištěna při pH 5,5-6,9. V alkalických půdách s vysokým obsahem Na⁺ se v důsledku tvorby rozpustnějších zinečnatanů sodných typu Zn(ONa)₂ obsah přijatelného zinku opět zvyšuje. Na sorpční komplex může být zinek poután jako Zn²⁺, Zn(OH)⁺ nebo ZnCl⁺. Všechny takto poutané ionty však nejsou výměnné.

            Nepatrné množství zinku se v půdě nachází ve formě vodorozpustných solí. Nejvíce rozpustný je chlorid zinečnatý - ZnCl₂.11/2 H₂O, dusičnan zinečnatý - Zn(NO₃)₂.6H₂O a síran zinečnatý - ZnSO₄.7H₂O.

            Mezi antropogenní zdroje zinku patří hlavně podniky barevné metalurgie. V důsledku této činnosti dospěla kontaminace půd zinkem v některých oblastech k vysoké akumulaci tohoto prvku v horní vrstvě půd a stala se vážným problémem v ochraně životního prostředí.. Podle výsledků průzkumu půd má 67,2% půd v ČR střední , 5,9% nízkou a 26,9% vysokou zásobu přístupného zinku.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.