| železo | mangan | zinek | měď | bór | molybden | 

 
bór v půdě

            Obsah bóru v půdě je podmíněn půdotvornou horninou, zvětráváním, obsahem jílnatých částic a půdní reakcí. K dalším faktorům patří vlhkost půdy a atmosférické srážky.

            Celkový obsah bóru v půdách velmi kolísá, a to jak v jednotlivých půdních typech, tak i druzích. Půdy vzniklé na kyselých vyvřelinách obsahují více bóru než půdy na alkalických vyvřelinách nebo v půdách vzniklých na alkalických sedimentech.

            Přirozeným zdrojem bóru jsou některé křemičitany, např. turmalín (3-4% B), v malých koncentracích se vyskytuje v muskovitu, biotitu, glaukonitu a v některých vápencích a dolomitech. Na celkovém obsahu nevýměnného bóru v půdě se podílejí také organické zbytky, z nichž se bór stává přístupným až po mineralizaci.

            Přijatelný bór je tvořen ve vodě rozpustnými boritany a bórem výměnným. Charakteristika půd co do obsahu přijatelného bóru je následující:

            0,4 ppm           nedostatek bóru,

            0,6 ppm           na hranici nedostatku,

            0,8 ppm           vyhovující obsah,

            1,0 ppm           dostatečná zásoba.

Hladina přístupných forem bóru je výrazně ovlivňována koncentrací OH^- iontů v půdě, zvyšující se zejména po vápnění. při hodnotách pH nad 7 se uplatňuje adsorpce aniontové formy B(OH)₄^- sesquioxidy a jílovými minerály. Proto přístupnost bóru pro rostliny klesá se zvyšováním hodnoty pH, což lze vysvětlit také tvorbou nerozpustných sraženin Ca-Al-Si-B nebo nepříznivým poměrem mezi bórem a vápníkem v živném prostředí.

            Vodorozpustný bór je v půdním roztoku obsažen v malém množství ve formě dobře rozpustných solí - boritanů. Při běžných hodnotách pH není kyselina boritá disociovaná a mohla by být z půdy vyplavena. Tyto ztráty mohou mít praktický význam pouze v humidních oblastech, na půdách písčitých a podzolových.

            Obsah bóru v orných půdách České republiky, stanovený podle Burger-Truoga, je na 41,5% výměry vysoký. Podíl půd se středním obsahem je 39,5% a nízkým 19,0%.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.