Travní ekosystémy ve světě
Travní ekosystémy v ČR
Funkce travních ekosystémů
Ekologické faktory
Producenti
Trávy
Jeteloviny
Byliny
Reducenti
Konzumenti
Ošetřování
Hnojení
Pastva
Kvalita píce
Typologie
Podklady do cvičení
© 2009
Bylina se širokou stanovištní amplitudou. Tolerantní ke způsobu využití, daří se mu v lučních i pastevních porostech. Obsahuje taninové glykosidy a fytosterol. Používá se při poruchách menstruace a jako hojivý prostředek na rány.
 |
 |
| Kontryhel obecný | Kapičky vody vytlačované hydatodami na okrajích listů |
Roste na vlhčích stanovištích. Nemá výraznou vazbu na trofický režim. Obsahuje třísloviny a saponiny. Využívá se k zastavení krvácení, působí antibakteriálně.
 |
 |
| Listy krvavce | Krvavec toten |
Bylina se širokou stanovištní amplitudou. Podíl v porostech by neměl překročit 10 %. Obsažené karotenoidy zbarvují mléko a mléčné výrobky do žluta. Dále obsahuje saponiny a taraxacin. Podporuje tvornu a uvolňování žluči, činnost ledvin, užívá se proti revmatismu.
 |
 |
| Pampeliška lékařská | Podíl pampelišky v porostech by neměl překročit 10 % |
Roste na sušších stanovištích. Zvířata vyhledávají jeho mladé výhonky. Po odkvětu velmi rychle dřevnatí. V porostech je žádoucí podíl do 10 %. Obsahuje achillin, silice, třísloviny a fytosterol. Posiluje cévní systém, zvyšuje prokrvení končetin a srdečního svalu, využívá se jako utišující prostředek při krvácení.
 |
 |
| Řebříček obecný | Pro zvířata jsou chutné mladé listy řebříčku |
Tolerantní vůči půdní vlhkosti. Uplatňuje se v prořidlých a nižších porostech. Dobře obrůstá. Obsahuje aucubin a kyselinu křemičitou. Využívá se při kataru horních cest dýchacích, TBC, k léčení ran, podporuje tvorbu žaludečních šťáv.
Daří se mu na vlhčích lokalitách. Jeho podíl v porostu je žádoucí do 5 %. Obsažená kyselina šťavelová působí příznivě na chuť a příjem píce. Kromě kyseliny šťavelové obsahuje hyperosid a třísloviny. Užívá se jako čístící prostředek při kožních vyrážkách.
 |
| Šťovík kyselý |
Daří se mu na kyselých půdách, indikátor nedostatku Ca. Náročný na vláhu. Rozšiřuje se po aplikaci hnojiv. Dobytek rád přijímá mladé listy. Jeho podíl v porostu by neměl překročit 5 %.
 |
 |
| Rdesno hadí kořen | Rdesno hadí kořen se rozšiřuje v hnojených porostech |
Daří se mu na vlhkých i sušších lokalitách. Rozšiřuje se po aplikaci hnojiv. Zvířata preferují mladé listy. Po odkvětu dřevnatí.
 |
 |
| Kerblík lesní | Listy kerblíku lesního |
Roste na zamokřených lokalitách, dobře zásobených živinami. Stonky jsou drsné a hrubé, listy obsahují aromatické látky. Obsahuje silice, flavonoidy a glykosidy. Využívá se jako lék proti horečce, má močopudné účinky.
 |
 |
| Listy tužebníku jilmového | Tužebník jilmový |
Roste na vysýchavých stanovištích a vápenatých půdách. Obsahuje třísloviny, silice, saponiny, kyselinu křemičitou a organické kyseliny. Využívá se při průjmech, krčních zánětech, podporuje činnost žaludku.
 |
 |
| Listy řepíku lékařského | Řepík lékařský |
Roste na vlhkých a výživných půdách. Zvířata přijímají mladé ropstliny. Později listy i stony tvrdnou. Obsahuje alkaloidy a třísloviny. V lidovém lékařství se využíval na léčení kostí (název kostival). Dále se využívá na zápaly horních cest dýchacích a jako diuretikum.
 |
 |
| Listy kostivalu lékařského | Kostival lékařský |
Roste na kyprých půdách, dobře zásobených živinami. Indikátor přehnojení nebo nevyváženého zásobení NK.
 |
 |
| Kakost luční | Kakost luční indikuje nevyvážené hnojení NK |
Roste na kyprých a hlinitých půdách, indikátor podmáčených půd. Rozšířen zejména v nižších polohách. Narozdíl od ostatních druhů z čeledi Ranunculaceae obsahuje velmi nízký obsah protoanemoninu a nebývá řazen mezi jedovaté druhy (Kh = 2).
 |
 |
| Květ pryskyřníku plazivého | Pryskyřník plazivý |
Druhy z čeledi šáchorovitých a stítinovitých je možné označit jako "travám podobné byliny". Ostřice a sítiny rostou na kyselých půdách. Rozšiřují se v nehnojených travních porostech. Zvířata se jim na pastvě vyhýbají.
 |
| Sítinám se zvířata na pastvě vyhýbají |
Z krmivářského hlediska je možné označit za bezcenné druhy zejména šťovíky. Řadíme sem šťovík kadeřavý (Rumex crispus), který se vyskytuje jednotlivě, šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), a šťovík alpský (Rumex alpinus), který se vyskytuje ohniskově a je odolnější vůči herbicidům. Šťovíky rostou na eutrofizovaných stanovištích. Zvířata se jim na pastvě vyhýbají. Prevencí jejich výskytu je zejména sekání nedopasků před květem šťovíků.
 |
 |
| Mladé šťovíky v travních porostech | |
Roste na vlhkých loukách a pastvinách. Hnojením bývá z porostů vytlačován. Jedovatý protoanemonin se sušením rozkládá na anemonin a ztrácí toxicitu. Protoanemonin nemá letální účinky. Působí tlumivě na nervový systém, způsobuje zažívací problémy a koliky.
 |
 |
| Pryskyřník prudký | Pryskyčník prudký se rozšířuje v nehnojených porostech |
Roste od pahorkatin až po alpínský stupeň. Není náročná na geologický podklad. Obsahuje steroidní alkaloidy jervin, rubijervin, pseudojervin, protoveratrin a veratrin. Známé jsou otravy mladých ovcí a koz. Způsobuje zažívací obtíže. Otrava končí zástavou dechu a srdečního tepu. Letální dávku představuje 200 g suché kýchavice. Jako léčivka se užívá na snížení krevního tlaku.
 |
| Kýchavice bílá Lobelova v Krkonoších |
Roste na vlhkých loukách a pastvinách. Semena obsahují jedovatý alkaloid kolchicin. Jeho mutagenní účinky se využívají při šlechtění. Sušením se jedovatost nesnižuje.
 |
 |
| Květy ocúnu jesenního | Jarní výhony ocúnu |
Daří se mu na vysýchavých stanovištích. Obsahuje kyselinu euforbovou, silice, oleje, kaučuk a organické kyseliny. Obsažené látky dráždí sliznice a způsobují zažívací problémy. Otrava se projevuje rozšířením zorniček křečemi, sliněním a kolikovými bolestmi.
 |
 |
| Pryšec roste na vysýchavých stanovištích | Pryšec chvojka |
Vyskytují se od nížin do subalpinského pásma. Obsahují alkaloidy senecionin a senecifyllin, které mají hepatotoxický účinek. Způ§sobují nekrózu jatermích buněk, cirhózu a poškození CNS. Otrava se projevuje nechutenstvím, průjmy, ztrátou hmotnosti, kolísavou chůzí a nervovou podrážděností. Sušením se jedovatost neztrácí.
 |
 |
| Listové růžice starčeku přímětníku | Květy starčeku přímětníku |
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 01. 01. 2010 |
Následující |