Travní ekosystémy ve světě
Travní ekosystémy v ČR
Funkce travních ekosystémů
Ekologické faktory
Producenti
Trávy
Jeteloviny
Byliny
Reducenti
Konzumenti
Ošetřování
Hnojení
Pastva
Kvalita píce
Typologie
Podklady do cvičení
© 2009
Mezi trávy jsou řazeny druhy náležející do čeledi lipnicovitých (Poaceae). Celosvětově je známo asi 10 000 druhů trav. Jedná se o jednu z největších rostlinných čeledí. Trávy fotosysntetického systému C4 rostou v telých a často suchých podmínkách. Trávy fotosyntetického systému C3 rostou dobře v chladných a vlhkých podmínkách.
Krátkodobý primární (zárodečný) kořenový systémje velmi rychle nahrazen adventivním kořenovým systémem. Každá nová odnož vytváří vlastní kořenový systém. Kořeny vyrůstají z odnožovací uzliny, jejich životnost je omezena životností příslušné odnože, zpravidla 1 - 1,5 roku. Kořenový systém trav je svazčitý a v povrchové vrstvě půdy tvoří velmi hustou síťovinu. Většina kořenů (90 %) je v hloubce do 15 cm, jen velmi malá část proniká hlouběji. Díky tomu jsou trávy velmi dobře adaptované pro využití nesouvislých přeháněk, zachycení půdních částic, ochranu půdy a využití povrchově aplikovaných hnojiv.
Rozmnožování trav je generativní (obilky) nebo vegetativní. Vegetativně se trávy rozmnožují prostřednictvím odnoží. Odnože jsou geneticky identické s mateřskou rostlinou. Dceřinné odnože vytváří vlastní odnožovací uzlinu a vlastní kořenový systém. Intenzita odnožování je závislá na dostatku vody, světla a živin. Podle způsobu odnožování můžeme trávy rozdlěit na intravaginální a extravaginální. Podle způsobu tvorby drnu na hustě trsnaté, volně trsnaté a výběžkaté. Hustě trsnaté trávy rostou ve ztížených ekologických podmínkách. Jejich krmná hodnota je nízká. Naopak volně trsnaté a výběžkaté trávy jsou velmi často výzmanými kulturními druhy šlechtěnými pro využití v lučních a pastevních porostech.
 |
| Rozdělení trav podle způsobu odnožování a tvorby drnu |
Hustě trsnatá tráva s pomalým vývinem. Část listů zůstává přes zimu zelená. Na jaře brzy obrůstá. Daří se ji na vlhkých loukách, v pastevních porostech a ve světlých lesích. Snáší zastínění a záplavy.
 |
 |
| Metlice trsnatá v pastevním porostu | Metlice trsnatá |
Volně trsnatá tráva, vyššího vzrůstu. V porostu bývají zastoupeni jedinci jarního i ozimého charakteru. Na jaře obrůstá poměrně rychle, dobře obrůstá také po první seči. Kvete až koncem června. Vzchází 14 dnů po zasetí a má poměrně rychlý vývin. Velmi dobře snáší drsné klimatické podmínky. Lépe mu vyhovují stanoviště s dostatkem srážek a vyšší vzdušnou vlhkostí. Dobře reaguje na hnojení N. Nedaří se mu na půdách lehkých, výsušných, s nedostatkem živin. Náročný na světlo, neproniká do lesních porostů. V přirozených travních porostech méně zastoupen, jeho rozšíření zde musí být spojeno s opožděnou sklizní.
 |
 |
| Lichoklas bojínku lučního | Porost bojínku lučního |
Volně trsnatá tráva, ozimého charakteru. Sklerenchymatické háčky po stranách listů způsobují ostrost listů, odtud synonymum srha říznačka. Vzchází 14 dnů po zasetí. Velmi rychlý jarní růst, po sečích velmi dobře obrůstá, vysoká konkurenční schopnost. Kvtete na přelomu května a června. Odolná vůči drsným klimatickým podmínkám, velmi dobře přezimuje pod sněhovou pokrývkou. Preferuje vlhčí půdy, dobře zásobené živinami (využije dávky až 300 kg.ha-1 N), ale daří se jí také na sušších lokalitách. Snáší zastínění.
 |
 |
| Porost srhy laločnaté | Laty srhy laločnaté v květu |
Volně trsnatá trávy, ozimého charakteru. Velmi rychlý vývin, vzchází za 7 - 10 dní. Středně raný růst na jaře, kvete koncem května až začátkem června. Maximální produkce dosahuje v prvém užitkovém roce. Přestože od třetího užitkového roku začíná produkce klesat, tak se v porostu udrží déle než 10 let. Tolerantní k vláhovým i půdním podmínkám, odolává suchu i přechodnému zamokření, ale neroste na extremně písčitých půdách.
 |
 |
| Porost kostřavy luční v 1. seči | Porost kostřavy luční ve 2. seči |
Volně trsnatá tráva nízkého vzrůstu a ozimého charakteru. Velmi rychle vzchází (do 7 dní). Při spásání a častém sešlapávání tvoří rozložité trsy a velmi dobře odnožuje. Náročný na teplo, vláhu a živiny. Charakteristický pro humidní přímořskou oblast. Citlivý na drsné klimatié podmínky. Nevyhovují mu půdy chudé na živiny a dlouhodobá sněhová pokrývka.
 |
 |
| Lichoklas jílku vytrvalého | Jílek vytrvalý v pastevním porostu |
Volně trsnatá tráva jarního charakteru. Podobně jako jílek vytrvalý má rychlý vývin (vzchází do 7 dní). Náročný na teplo, vláhu a živiny. Citlivý na holomrazy a sněhovou pokrývku. Rozlišujeme 2 formy:
Jílek italský je víceletý (vydrží až 3 roky). Jílek westerwoldský představuje jednoletou formu jílku.
 |
 |
| Lichoklas jílku mnohokvětého | Porost jílku jednoletého 70 dní po výsevu |
Volně trsnatý, vysoký, jarního charakteru. Vzchází za 7 - 14 dní. Velmi rychlý vývin. Na jaře brzy obrůstá, ale generativně je sředně raný. Kvete v červnu. Daří se mu zejména v porostech extenzivně využívaných. Optimum jsou 2 seče. Při intenzivnějším využívání udrží plnou produkci 3 roky a potom velmi rychle ustupuje. Nevyhovuje mu pastevní využívání. Rozšířen zejména v teplejších oblastech. Vyhovují mu půdy mírně suché, kypré, bohaté na živiny a s dostatkem Ca. Nedaří se mu na vlhkých nebo šasto zaplavovaných půdách.
 |
 |
| Porost ovsíku vyvýšeného v první seči | Ovsík vyvýšený metá také ve druhé seči |
Volně trsnatá tráva, středně vysokého vzrůstu a jarního charakteru. Vzchází během 14 dní a má pozvolný vývin. Plné produkce dosahuje třetí až čtvrtý rok po výsevu. Kvete v polovině června. Vyskytuje se od nížin až do horského pásma. Roste na půdách sušších i vlhčích, ale nevyhovují mu půdy trvale zamokřené. Daří se mu v pastevních porostech. Nadměrný příjem trojštětu je u zvířat spojen s onemocněním označovaným jako enzootická kalcinóza.
 |
 |
| Porost trojštětu žlutavého na počátku metání | Laty trojštětu žlutavého |
Krátce výběžkatá, vyššího vzrůstu, ozimého charakteru. Vzchází za 15 - 20 dní. Jedna z našich nejranějších trav. Metá již koncem dubna a kvete v první polovině května. Pomalý vývin. PLně se uplatní třetí až čtvrtý rok po výsevu. Její výskyt je podmíněn dostatkem vláhy. Daří se ji na zamokřených loukách, snáší záplavy. Tolerantní k drsným klimatickým podmínkám. Při dostatku vláhy využije efektivně až 300 kg.ha-1 N.
 |
 |
| Metající porost psárky luční | Lichoklas psárky luční v květu |
Krátce výběžkatá, ozimého charakteru. Pomalý vývin, plné produkce dosahuje ve druhém užitkovém roce. Její tuhé a drsné listy mohou přes zimu zůstávat částečně zelené. Na jaře brzy obrůstá. Velmi dobře se přizpůsobuje různé vlhkosti. Roste na stanovištích vlhkých, ale také extremně suchých.
 |
 |
| Metající porost kostřavy rákosovité v první seči | Obrůstající kostřava rákosovitá ve druhé seči |
Dlouze výběžkatá, nízká, ozimého charakteru. Rozlišujeme dva poddruhy:
Vzchází za 4 týdny, vyznačuje se pomalým vývinem, plné produkce dosáhne ve třetím až čtvrtém užitkovém roce. Společně s psárkou patří mezi velmi rané druhy, metá koncem dubna. Odolná vůči drsným klimatickým podmínkám. Snáší mírné zastínění.
 |
 |
| Trsy lipnice luční | Podzemní výběžky (rhizomy) lipnice luční |
Kostřava červená vytváří trsy dlouze výběžkaté, krátce výběžkaté i trsnaté. Patří mezi ozimé trávy. Vzchází za 3 až 4 týdny. Vyznačuje se pomalým vývinem, plné produkce dosahuje ve třetím až čtvrtém užitkovém roce. Na jaře rychle obrůstá, kvete koncem května. Je tolerantní k vláhovým poměrům, odolná vůči drným klimatickým podmínkám. Daří se jí v řídkých lesních porostech.
 |
 |
| Metající porost kostřavy červené krátce výběžkaté | Výběžkatá forma dobře zapojuje prázdná místa v porostu |
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 27. 12. 2009 |
Následující |