Osetrovani_travnich_porostu 8 Ošetřování travních porostů

8 Ošetřování travních porostů

Pratotechnika je komplex opatření sloužící ke zvýšení produkční schopnosti a kvality travních porostů. Cílem je uplatňování různých zásahů biologické, chemické a mechanické ochrany, které vedou ke změně druhové skladby a mění produkční a kvalitativní parametry píce. Do pratotechniky se počítá také hnojení travních porostů.

8.1 Sečení travních porostů

Travní porosty jsou vícesečné. Optimální počet sečí se s ohledem na výživný a vláhový režim stanoviště pohybuje v podmínkách České a Slovenské republiky mezi 1 - 4 sečemi. Více než polobinu z celkových výnosů tvoří u vícesečných porostů 1. seč. S ohledem na kvalitu píce je optimální termín sklizně na začátku metání až ve fázi)metání dominantního travního druhu. Vyšší dávky živin mohou posounout termín sklizně o 1 - 2 týdny dříve. Odklad sklizně na konec července, resp. srpen (po odkvětu) bývá u květnatých luk. U těchto porostů jsou primární mimoprodukční funkce, zejména druhová diverzita.

Zatímco v první seči je odklad sklizně spojen s výrazným poklesem kvality píce, tak ve 2. a 3. seči již odklad termínu sklizně nemusí být tak výrazný. Samozřejmě i zde je zřejmý pokles kvality a zejména na konci vegetačního období může k poklesu obsahu živin v důsledku rozkladných procesů přistoupit také riziko vyššího výskytu houbových chorob.

Výška seče se pohybuje od 40 do 70 mm. Vyšší výška snižuje produkci a zvyšuje množství stařiny v travním porostu. Naopak snížení výšky zvyšuje riziko znečištění píce a poškození odnožovacích uzlin trav.

Základním pratotechnickým opatřením je pravidelné seční porostů

8.2 Smykování, válení, vláčení

Smykování je důležité zejména na jaře. Urovnává se povrch půdy, rozhrnují se výkaly. Válení obecně zvyšuje kapilární vodivost. Pozitivní účinky má na písčitých půdách. Na jílovitých půdách jsou účinky spíše negativní. Snižuje se provzdušnění půdy. Významné je zejména u nově založených travních porostů. U starších porostů, zejména u pastvin, dochází vlivem pravidelné zátěže k postupnému utužení půdy. Válení by pouze přispívalo k dalšímu utužení a vedlo by k podpoře méně produkčních druhů, jako je jitrocel větší nebo sedmikráska chudobka. Vláčení u travních porostů je spíše škodlivé. Dochází pouze k nepatrnému prokypření povrchové vrstvy půdy. Poškozovány jsou odnožovací uzliny kulturních trav. Naopak odnožovací uzliny méně hodnotných trav (metlice trsnatá) zůstávají takřka nepoškozené. K nepatrnému zvýšení výnosů může vláčení přispět na jaře u degradovaných travních porostů. Opodstatněné je při provádění přísevů.

Vláčení travních porostů je možné spojit s přesevem (foto Mikyska)

Válení travních porostů má význam po provedení přísevu (foto Mikyska)

8.3 Herbicidy

Aplikace herbicidů souvisí s kontrolou invazních nebo jinak nežádoucích druhů rostlin. Efektivní účinnost herbicidů závisí na aplikované dávce a termínu aplikace. Slektivní herbicidy je možné využít k omezení růst širokolistých druhů bylin (šťvíky). Neselektivní herbicidy při úplné obnově travních porostů. Selektivní i neselektivní herbicidy bývají v půdě inaktivovány a nemají reziduální účinky. Naopak některé půdní herbicidy působí na růst a klíčení rostlin

8.4 Úplná obnova travních porostů

Při obnově travních porostů můžeme zvolit radikální způsob obnovy, tj. zaorání nekulturního porostu a následnou úpravu stanovištních podmínek. Travní porost může být obnoven po krátkodobém polaření (1 – 3 roky). Ve sledu plodin bývá řazena kukuřice a oves setý (případně luskovinoobilní směska nebo bob na GPS). Oves setý slouží jako krycí plodina pro nově vysévaný travní porost. Důležitá je včasná sklizeň ovsa (často při výšce 50 cm), aby se podsev mohl úspěšně vyvíjet. Výhodou obnovy porostů polařením je nejenom zisk biomasy vhodné pro konzervaci silážováním, ale také účinné potlačení výskytu plevelných druhů. Úplná obnova s polařením umožňuje úpravu stanovištních podmínek. Polařením se dosáhne urovnání povrchu budoucího travního drnu, aby mohla být dodržena potřebná výška při kosení následně založeného travního porostu. Pratotechnický postup při radikální obnově s polařením zahrnuje mimo CHKO plošnou aplikaci herbicidu (Roundup), úpravu pH (vápnění), opakované diskování, zaorání původního travního drnu, polaření (1 – 3 roky) a následné založení porostu do krycí plodiny (oves, příp. luskovinoobilní směska).

Travní drn po aplikaci totálního herbicidu

Radikální obnova znamená zaorání původního travního drnu

Nový výsev po radikální obnově

8.5 Rychloobnova chemickými prostředky

Na travní porost o výšce 10 - 15 cm je palikován herbicid s totálními účinky (účinná látka glyphosat). Běžně používaným herbicidem bývá Roundup. Aplikace herbicidu by měla být za teplého a slunného počasí. Herbecid se nechává působit po dobu 14 - 21 dní. Po zaschnutí původního travního drnu nenásleduje orba, ale pouze zpracování půdy do hloubky 5 - 8 cm (frézování). Možné je využití secího stroje Horsch.

Horsch Exaktor SE310 frézuje původní travní drn (foto Mikyska)

8.6 Přesev

Kromě úplné obnovy se dá využít přesev nebo přísev. Pod pojmem „přesev“ se rozumí rozsívání vhodného osiva na více nebo méně mezerovitý drn, přičemž se půda nezpracovává nebo se zpracovává jen povrchově. Provádí se na jaře po vláčení. Na půdách dobře zásobených vodou se může provádět také v létě. Pro přesev je vhodný jílek vytrvalý (Lolium perenne L.), který vzchází do 5 dnů, rychle zapojuje prázdná místa v porostu a lépe se uplatňuje v konkurenci stávajícího travního drnu. Výsevní množství je 20 kg.ha^-1. Jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum Lam.) je možné využít pro přesev míst, která byla výrazně poškozena v důsledku vysokého zatížení zvířaty (místa pro přikrmování, napáječky).

Přesev secím strojem Lehner (foto Mikyska)

8.7 Přísev

„Přísev“ se provádí speciálními stroji. Osivo je zapraveno do původního drnu, který je částečně narušen. Stroje vytvářejí v drnu úzké štěrbiny pomocí disku či radličky nebo jsou frézovány širší brázdy. Frézováním je možné rozrušit také celý původní travní drn. Čím radikálnější je narušení travního drnu, tím jistější je úspěch přísevu, ale je potřeba počítat s omezenou možností využívání travního porostu v roce přísevu. Úspěch je závislý také na povětrnostních podmínkách v daném roce. Vhodnější je přísev provádět na jaře, kdy je dostatek vláhy. Pro přísev je možné využít nejenom jílek vytrvalý (Lolium perenne L.), ale také druhy s pomalejším vývojem, jako je lipnice luční (Poa pratensis L.). Přisévat můžeme také jeteloviny. Výsevní množství závisí na použitém stroji a může se pohybovat od 20 do 35 kg.ha^-1.

Přísev diskovým secím strojem Horsch (foto Mikyska)

Frézování travního drnu secím strojem Horsch Exaktor SE310 (foto Mikyska)

Předchozí

Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 04. 01. 2010

Následující