Pastva představuje přirozený způsob využívání travních porostů. Jedná se o přirozený způsoby výživy většiny hospodářských zvířat. Podle Stehlíka et al. (1976) dosahují pastevně odchovávaná zvířata vyššího věku, vyšší celoživotní produkce a jejich užitková i plemenná hodnota je vyšší. Pastva podporuje dominanci jemných výběžkatých druhů trav (lipnice luční, kostřava červená) a jetelovin (jetel plazivý), přispívá ke snížení výskytu plevelných a málo hodnotných druhů.
Pastva ovlivňuje pohyb zvířat. Díky přiměřenému pohybu je podpořen vývin tělesné stavby, pevnost končetin a mechaniku kostry. Na druhou stranu nadměrný pohyb ve svažitém terénu vede ke snížení užitkovosti, zvyšuje se únava a omezuje doba pasení. UV záření ničí choroboplodné zárodky, je podpořena tvorba vitamínu D, sluneční záření na horských pastvinách působí na zvýšení množství červených krvinek (zintenzivní se krevní oběh a látková výměna). Nevýhodou je kontakt zvířat s vnitřními a vnějšími parazity.
 |
 |
| Pastevní porosty najdeme ve střední Evropě | ...stejně jako ve středozemí |
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 05. 01. 2010 |
Následující |