Neškrobové polysacharidy
Tato skupina stavebních polysacharidů je při hodnocení krmiv součástí komplexu vlákniny. Část NSP je rozpustná ve vodě. NSP jsou jen omezeně stravitelné nebo nestravitelné. Pohledy na NSP jsou odlišné z hlediska lidské výživy a výživy zvířat. Vláknina potravin je ve výživě člověka posuzována příznivě jako faktor podílející se na snížení hladiny cholesterolu, omezení rizika výskytu rakoviny tlustého střeva, prevence obezity, cukrovky a zácpy. Neškrobové polysacharidy u zvířat mají negativní vliv na užitkovost.
Neškrobové polysacharidy snižují u drůbeže a prasat využitelnost živin. Za prvotní, ne však jedinou příčinu antinutričních účinků, se považuje zvýšení viskozity a objemu střevního obsahu rozpuštěnými NSP. Tím se omezí pohyblivost substrátů, trávicích enzymů, ale také např. emulgujících žlučových kyselin a omezí se možnosti jejich styku s tráveninou. Zhoršují se podmínky pro vstřebávání živin, pro kontakt s povrchem střevní mukózy, dochází k zalepení střevních klků. NSP rovněž mohou tvořit komplexy s trávicími enzymy, čímž snižují jejich aktivitu. Klesá využitelnost prakticky všech živin, nejvýrazněji však nasycených tuků a lipofilních vitamínů.
Zvýšené zastoupení NSP v krmné dávce drůbeže se projeví také sníženým příjmem krmiva a díky horší využitelností živin i poklesem hmotnostních přírůstků. Zvyšuje se spotřeba vody, zvětšuje se trávicí trakt, dochází k většímu rozvoji anaerobní mikroflóry v tlustém střevu a zvyšuje se obsah vody v trávenině a v trusu. To vše má vliv na špatný stav podestýlky a horší mikroklima v hale. Z hlediska antinutričních účinků jsou z NSP nejzávažnější β-glukany a arabinoxylany. Zastoupení NSP v krmivech je proměnlivé. Rozdíly ve složení vedou k odlišným fyzikálním vlastnostem, např. k různé rozpustnosti ve vodě a schopnosti vázat vodu. Jednotlivé NSP v buněčných stěnách jsou navzájem poutány mezi sebou a rovněž s dalšími složkami, zejména bílkovinami a ligninem. Mnoho polysacharidů vytváří s vodou viskózní roztoky.
Procentický obsah celkových a vodorozpustných β-D-glukanů a pentosanů v sušině některých obilovin (podle HENRYHO, 1985; AMANA a GRAHAMA, 1987)
| Obilovina | β-D-glukany | pentosany | ||
| Celkové | vodorozpustné | celkové | vodorozpustné | |
| ječmen | 4,4 | 2,7 | 5,7 | 0,2 |
| oves | 3,3 | 2,3 | 7,7 | 0,4 |
| žito | 1,9 | 0,7 | 8,5 | 2,6 |
| pšenice | 0,7 | 0,7 | 6,6 | 1,2 |