| s uhličitanovou formou vápníku | s žíravou formou vápníku | se síranovou formou vápníku | s křemičitanovou formou vápníku | speciální vápenatá hnojiva | zásady vápnění půd | sádrování zasolených půd |

     Používají se jako hnojiva pro zlepšení vlastností půdy a tím na vytvoření příznivých podmínek nejen pro výživu rostlin vápníkem, ale i pro výživu ostatními živinami.

     Zdrojem vápníku pro výrobu vápenatých hnojiv jsou vápenaté a hořečnatovápenaté horniny, které v přírodě vznikly většinou až sekundárně z vápníku uvolněného z minerálů magmatického původu. Na různých lokalitách jsou uloženy jako různé sedimenty zoogenního i fytogenního původu, který je patrný podle struktury a pozůstatků koster, skořápek, mušlí a různých skeletů. Jejich ložiska jsou často překryta jílem, pískem a jinými materiály. Dalším zdrojem vápenatých hnojiv jsou odpadní hmoty průmyslu-saturační kaly, cementárenské prachy, fenolové vápno ap. a přirozená vápenatá hnojiva místního významu.

     Vápenaté hmoty se používají ke hnojení buď přímo (popř. po mechanické úpravě), nebo ve formě hnojiv vyrobených chemickým procesem (pálení vápenců, hašení páleného vápna apod.).

     Kvalita vápenatých hnojiv je potom závislá na formě vápenatého hnojiva a jemnosti mletí (hrubě mleté 1-2 mm, jemně mleté 0,2-0,63 mm, velmi jemně mleté 0,04-0,09 mm). 

Podle vazby vápníku rozdělujeme vápenatá hnojiva takto:

1. s uhličitanovou formou vápníku (CaCO₃)
2. s žíravou formou vápníku (CaO, Ca(OH₂))
3. se síranovou formou vápníku (CaSO₄)
4. s křemičitanovou formou vápníku (Ca₂SiO₄)

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.