|
Používají
se jako hnojiva pro zlepšení vlastností půdy a tím na vytvoření
příznivých podmínek nejen pro výživu rostlin vápníkem, ale i
pro výživu ostatními živinami.
Zdrojem vápníku pro výrobu vápenatých hnojiv jsou vápenaté a
hořečnatovápenaté horniny, které v přírodě vznikly většinou
až sekundárně z vápníku uvolněného z minerálů
magmatického původu. Na různých lokalitách jsou uloženy jako různé
sedimenty zoogenního i fytogenního původu, který je patrný
podle struktury a pozůstatků koster, skořápek, mušlí a různých
skeletů. Jejich ložiska jsou často překryta jílem, pískem a
jinými materiály. Dalším zdrojem vápenatých hnojiv jsou odpadní
hmoty průmyslu-saturační kaly, cementárenské prachy, fenolové
vápno ap. a přirozená vápenatá hnojiva místního významu.
Vápenaté hmoty se používají ke hnojení buď přímo (popř. po
mechanické úpravě), nebo ve formě hnojiv vyrobených chemickým
procesem (pálení vápenců, hašení páleného vápna apod.).
Kvalita vápenatých hnojiv je potom závislá na formě vápenatého
hnojiva a jemnosti mletí (hrubě mleté 1-2 mm, jemně mleté
0,2-0,63 mm, velmi jemně mleté 0,04-0,09 mm).
Podle
vazby vápníku rozdělujeme vápenatá hnojiva takto:
- s uhličitanovou
formou vápníku (CaCO3)
- s žíravou
formou vápníku (CaO, Ca(OH2))
- se
síranovou formou vápníku (CaSO4)
- s křemičitanovou
formou vápníku (Ca2SiO4)
nahoru
|
|