| s uhličitanovou formou vápníku | s žíravou formou vápníku | se síranovou formou vápníku | s křemičitanovou formou vápníku | speciální vápenatá hnojiva | zásady vápnění půd | sádrování zasolených půd |

zásady vápnění půd

     Vápnění kyselých půd je základním opatřením, které vytváří dobré podmínky pro pěstování a výživu kulturních rostlin. Stanovení půdní reakce a potřeby vápnění je náplní praktických cvičení. Potřebou vápnění se rozumí určitá dávka vápenatého hnojiva nutná k úpravě kyselé půdní reakce.

     Vápnění se provádí periodicky přibližně 2x za osevní postup. Nejvhodnější dobou je pozdní léto a podzim – před podmítkou nebo hlubokou orbou, aby došlo k dobrému promísení s půdou. Louky a pastviny se vápní na podzim po poslední seči nebo spasení.

     Potřeba vápnění se udává ve formě páleného vápna – CaO. Při přepočtu na CaCO₃, tj. z poměru mol. Hmotnosti 56:100, proto dávky CaCO₃ jsou asi 1,8x vyšší.

Podle stupně kyselosti a potřeby vápnění rozlišujeme:

1. Vápnění udržovací – vápnění (periodické) takovými dávkami váp. hnojiv, které jsou potřebné pro udržení pH půdy na požadované úrovni. Vápnění nevyžadují pouze půdy s vyšším obsahem uhličitanů (nad 0,3 %). Udržovací vápnění se začleňuje tak, aby se náročné plodiny na pH dostávaly do půd bezprostředně vyvápněných – např. vojtěška, jetel. Dávka má odpovídat množství vápníku odčerpaného rostlinami vč. Ztrát vymýváním, kyselostí hnojiv a kyselého spadu. Toto množství je různé, ale v průměru se pohybuje kolem 220 kg CaO na hektar ročně, to je přibližně 400 kg vápence. Udržování vápnění je vhodné provádět na pozemcích s nízkým obsahem uhličitanů.

Dávky: těžké půdy až 2 t CaO.ha^-1, střední 1,5 t CaO a lehké půdy do 1 t.ha^-1. Na těžkých půdách volíme pálené vápno, na středních a zejména lehkých mletý vápenec a strusky (s minimem těžkých kovů).

2. Vápnění meliorační (ozdravovací) – vápnění velmi kyselých půd, které nedosahují optimálních hodnot pH. U takovýchto půd je toto opatření prvořadou podmínkou zvýšení půdní úrodnosti. Tímto se upraví rovněž chemické a fyzikální vlastnosti, jako důsledek nepříznivého pH. Dávky ani zde nemají překročit 5 – 6 t CaCO₃ a 1,2 – 2,0 t CaO.ha^-1. Na středních a těžkých půdách se používá pálené vápno. Meliorační vápnění se dělá často na půdách po odvodnění (půdy kyselé). Používá se také při předvýsadbové přípravě vinohradů, sadů a chmelnic. Přitom dávka se přepočítává na hloubku, na kterou se provádí předvýsadbová příprava.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.