| s uhličitanovou formou vápníku | s žíravou formou vápníku | se síranovou formou vápníku | s křemičitanovou formou vápníku | speciální vápenatá hnojiva | zásady vápnění půd | sádrování zasolených půd |

vápenatá hnojiva s křemičitanovou formou vápníku

     Vápník je v těchto hnojivech vázán na anion kyseliny křemičité ve formě snadno hydrolyzovatelných křemičitanů. Do této skupiny patří hnojiva, která vznikají jako vedlejší produkty při výrobě železa a oceli. 

Vysokopecní vápenaté strusky

     Vyrábějí se drcením a mletím odpadních strusek, vznikajících při zušlechťování železné rudy s malým obsahem fosforu.

1. Vysokopecní vápenatá struska hnojivá mletá – obsahuje min. 40 % CaO, 3 – 5 % MgO. Barva šedá, obsahuje příměs S, Fe, K a řady ME. Obsah železa nesmí překročit 2 %.

2. Martinská vápenatohořečnatá struska mletá – odpad při výrobě oceli. Má šedohnědé zbarvení, obsahuje kolem 40 % CaO, 6 – 9 % MgO, 13 – 15 % SiO₂, 13 – 20 % FeO, 4 – 8 % Fe₂O₃, 5 – 8 % MnO, 4 – 8 % Al₂O₃, 1,5 – 1,7 % Cr₂O₃. Její zapravení do půdy se doporučuje až asi za 2 týdny po rozmetání.

3. Vápenatá elektrostruska – je odpadem v elektrických pecích při výrobě oceli redukčním způsobem. Stejně jako u vysokopecní strusky je požadována pro použití v zemědělství je nutná jemnost mletí. Obsahuje kolem 42 – 49 % CaO, 8 – 10 % MgO, přibližně 2 % Mn a stopy mikroelementů. Má stejnou účinnost jako vápenec.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.