minerální HNOJIVA - vápenatá

| s uhličitanovou formou vápníku | s žíravou formou vápníku | se síranovou formou vápníku | s křemičitanovou formou vápníku speciální vápenatá hnojiva | zásady vápnění půd | sádrování zasolených půd |


sádrování zasolených  půd


     Zásaditá reakce půd je podmíněna přítomností Na+ v sorpčním komplexu a CaCO3 v půdním roztoku. Vzniká alkalická reakce pH 8,3 – 11, přičemž dochází k peptizaci a translokaci minerálních i organických koloidů, které ve spodní části profilu koagulují a tam se shromažďují. Takovéto půdy mají špatné fyzikální vlastnosti, těžko se obdělávají a jejich využití je minimální pro malou úrodnost. Přitom alkalická reakce je škodlivá pro kulturní rostliny. Pro zlepšení vlastností a proto obtížně vyplavitelných sloučenin sodíku na silně disociovanou a snadno vyplavitelnou sloučeninu Na2SO4:

Na2CO3 + Ca SO4    ----->    CaCO3 + Na2SO4

Na+[SK]Na+ + CaSO4    ----->    [SK]Ca + Na2SO4

     Při velkém množství Na2SO4 je třeba ho odstranit promýváním. Dávka sádry se pohybuje v rozmezí 3 – 12 t.ha-1, při zavlažování se může snížit o 25 – 30 %. Efektivnost sádrování se zvyšuje hlubokou orbou při současném hnojení iontů Na+ v sorpčním komplexu nad 10%. Průkazný vliv sádrování na úrodnost se projevuje po dobu 8 – 10 let, efekt se rok od roku zvyšuje.

nahoru


autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.

Poslední aktualizace: 23.01.2004 08:50
 


    


 

 

Ústav agrochemie a výživy rostlinMZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno