Dusíkaté hnojení může vést k vyšší koncentraci nitrátů a nitritů u rostlin. Z tohoto důvodu je nutné před sklizní se chemickou analýzou přesvědčit o jejich obsahu a v případě jejich vysoké hladiny, způsobené nejen dávkou použitého dusíku, ale ovlivněné i řadou vnějších faktorů (NOx v ovzduší, intenzita slunečného záření, teplota vlhkost aj.), uzpůsobit termín sklizně tak, aby obsah nitrátů nepřekročil hladinu nejvýše přístupných hodnot.
Ke stanovení NO3- jsou používány metody chemické s nitračně oxidačními postupy (s kyselinou fenolsulfonovou, salicylovou) nebo redukční postupy (s práškovitým Fe, Zn, Deward. slitinou) kombinované s fyzikálními metodami optickými (spektrofotometrie) nebo metody elektrometrické (polarografie a potenciometrie).
S ohledem na přesnost stanovení nitrátů je nutno věnovat náležitou pozornost úpravě vzorků a jeho uchování.
Vzhledem ke značné variabilitě v obsahu nitrátů v jednotlivých zeleninách je důležitým problémem technika odběru průměrného vzorku. Při odběru vzorků postupujeme podle obecně platných pravidel vzorkování s tím, že vzorek musí být dodán k laboratornímu zpracování nejpozději do 3 hod. od odběru. Velikost vzorků určeného pro vlastní rozbor se řídí hmotností dodávky. Při celkové hmotnosti dodávky zelenin:
| Druh zeleniny | Odstraníme |
|---|---|
| zelí,kapusta, salát, růžičková kapusta | listy a spodní část košťálu |
| pór, cibule: suchá, ozimá | kořeny, oschlé listy, suché suknice |
| mrkev, petržel, pastinák | hlavu kořene s listy, vlásečnicové kořínky a opatrně oškrábeme |
| řepa, ředkvička | horní část bulvy nebo bulvičky s listy |
| brukev, celer | kořeny, listy, slupky |
| okurky, brambory | slupku |
| zeleninová paprika | semeník se stopkou |
| rajče | stopku |
V ostatních rostlinách se doporučuje stanovit nitráty v čerstvé hmotě. Vzorek se zpracovává okamžitě po odběru a je nutné dodržet proporcionalitu všech rostlinných částí. U některých plodin, kde zpracování v čerstvém stavu je obtížné (silážní kukuřice, směsky aj.) je nutné vzorky po odběru bezprostředně vysušit při 60-70oC. Po rozemletí a uložení do prachovnic, pokud je nelze v krátké době analyzovat, je uchováváme při teplotě 0-4oC.
Elektroda podle PETRA a ŠENKÝŘE (1979) se skládá z kapalné membrány a z elektrodového tělesa. Kapalnou membránu tvoří roztok 2.10-4 M dusičnanu ethylvioleti nebo 10-4 M dusičnanu pyroninu Y v nitrobenzenu nebo jiném nitrovaném aromatickém uhlovodíku. Při přímém potenciometrickém měření s dusičnanovou iontově selektivní elektrodou (ISE) se postupuje jako při měření pH pomocí skleněné elektrody. Potenciál dusičnanové elektrody vztahujeme na konstantní potenciál referentní elektrody (např. běžné nasycené kalomelové elektrody) jako vnějšího svodu potenciálu.
Pro praktické účely je vhodné registrovat závislost potenciálu na koncentraci NO3-. Iontovou sílu v roztocích udržujeme konstantní. Pro vlastní kalibrační křivky si připravíme sérii standardních roztoků ve zvoleném intervalu koncentrace např. 100 – 10 – 5 – 2 - 1 mg NO3-.l-1. Doporučuje se začínat měření od nejkoncentrovanějšího standardu a postupovat k nejzředěnějšímu roztoku, ne naopak.
Vedle elektrody s kapalnou membránou lze použít i elektrodu CRYPTUR, ORION (USA) aj.
Vzorek připravíme tak, že u všech rostlin oddělíme podélný výřez tak, aby procházel středem (osou růstu). Takto připravený vzorek o hmotnosti cca 500 g nastrouháme (struhadlo, robot), aby nedocházelo k oddělení šťávy; promícháme a navážíme 100±0,1 g. Vzorek mixujeme 2 minuty, pokud se nedá mixovat, přidáme odměřené množství H2O (nejlépe 1:1). Ze zmixovaného vzorku odvážíme 10 g ± 0,01 g (při ředění H2O - 20 g). Vzorek zalejeme 90 ml (při ředění 80 ml) vyluhovacím roztokem o teplotě 80-90oC a necháme 1 hod. třepat. Pak přefiltrujeme přes řídký filtr nebo gázu a měříme na ISE podle postupu doporučeného výrobcem.
Obsah dusičnanu odečteme z kalibrační křivky na semilogaritmickém papíru (mV v závislosti na koncentraci NO3-) a přepočteme na mg.kg-1 čerstvé hmoty.
Do 100 ml odměrné baňky se naváží 1 g homogenizovaného vzorku. Přidá se 20 ml vyluhovacího roztoku a asi 60 ml vařící H2O (90-100oC). Po 5 minutách zahřívání se baňka vyjme z vodní lázně a obsah se nechá po dobu 2 hod. vyluhovat za občasného promíchání. Potom se vytemperuje na 20oC a doplní se vodou na vyznačený objem. Obsah baňky se promíchá a po usazení se filtruje přes řídký filtr. První podíl filtrátu se odleje a pak se měří na ISE. Obsah nitrátů v krmivech se uvádí v KNO3.
Obsah dusičnanu (X) ve vzorku vypočteme:
X = (100 . c) / m
c ...koncentrace NO3- (KNO3 v mg.l-1)
m ...navážka vzorku v g do 100 ml odměrné baňky
| Druh zeleniny | NPM | PM | SM |
|---|---|---|---|
| Zelenina listová | 1000 | - | - |
| Zelenina plodová | - | 400 | - |
| Zelenina lusková | - | 400 | - |
| Zelenina kořenová | - | 700 | 300 |
| Zelenina košťálová | - | 700 | 300 |
| Špenát | 2500 | - | 300 |
| Špenát (XI.-III. Měsíc) | 3000 | - | - |
| Salát polní, rychlený (IV.-IX. měsíc), skleníkový (X-III. měsíc) | 3500 | - | - |
| Melouny, tykev, cuketa | - | 700 | - |
| Ředkvičky | 1500 | - | - |
| Brukev rychlená | 1500 | - | - |
| Červená řepa | 3000 | - | - |
| Brambory | - | 300 | - |
| Brambory rané (do 15.7.) | - | 500 | - |
| Ovoce bobulové | - | - | 150 |
| Ovoce jádrové | - | - | 100 |
| Banány | - | 600 | 300 |
NPM ...nejvyšší přípustné množství (po překročení je vyloučena z oběhu)
PM ...přípustné množství
SM ...speciální množství (po překročení této hodnoty nelze potravinu použít pro určený speciální účel)
| Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 14. 10. 2020 |
Následující |