Stanovení veškerého dusíku u rostlin má svůj význam zvláště při chemických rozborech rostlin, kdy rostliny v počátečních fázích vývoje mohou obsahovat značné množství nitrátového dusíku. Ten při stanovení Kjeldahlovou metodou může podle druhu použitého katalyzátoru být až ze 70 % redukován na amoniak, a tak zvyšovat v závislosti na koncetraci NO3- v rostlinách i koncentraci „organického“ dusíku. Proto pro přesné stanovení organického dusíku je nutné stanovit koncentraci N veškerého včetně N nitrátového.
Organická a minerální forma dusíku se spaluje v prostředí kyseliny fenolsírové, přitom obsažené nitráty a nitrity se nitrují na p-nitrofenol a dále až na čpavek, který s kyselinou sírovou vytváří (NH4)2SO4. Současně obsažený organický dusík je redukován na NH3 a vázán rovněž na síran amonný. Amonný dusík se pak stanoví destilační metodou.
Odvážíme 1-3 g rostlinné hmoty, obsahující různé formy dusíku, do suché Kjeldahlovy baňky a za stálého míchání a ochlazení přikapáváme opatrně po stěně hrdla 20-25 ml kyseliny fenolsírové. (Při náhlém zvýšení teploty dochází k těkání oxidů dusíku). Pak přidáme po částech za stálého míchání a chlazení 3 g práškového zinku a necháme probíhat redukci 2 hod. Potom přidáme ještě 10 ml konc. H2SO4, katalyzátor a zahříváme do úplného odbarvení roztoku. Po ukončeném spalování a ochlazením baňky, opatrně mineralizát po kapkách a za stálého míchání zředíme vodou a vpravíme do odměrné baňky na 250 ml. Po ochlazení doplníme obsah baňky ke značce vodou a promícháme.
Z takto připraveného zásobního roztoku odměříme pipetou 100 ml do destilační baňky a zředíme vodou na objem 200-300 ml. Předlohu připravíme tak, že do Erlenmayerovy baňky odměříme byretou 50 ml 0,05 M H2SO4, přidáme několik kapek methylčerveně jako indikátoru (roztok v baňce zčervená) a destilované vody tolik, aby otvory přestupníku byly v roztoku předlohy ponořeny asi 1,5 cm. Těsně před zahájením destilace vpravíme do destilační baňky 25-30 ml 25 %ního NaOH, baňku uzavřeme zátkou přestupníku, který je spojen s předlohou, a destilujeme 10 min. mírným plamenem a pak 20 min. silnějším plamenem. Po ukončení destilace sejmeme nejprve předlohu, opláchneme konec přestupníku a pak teprve zastavíme plyn. Předlohu ochladíme a obsah titrujeme 0,1 M NaOH do cibulového zabarvení.
Od množství 0,05 M H2SO4 v předloze odečteme množství spotřebovaného roztoku 0,1 M NaOH. Rozdíl udává objem 0,05 M H2SO4 vázané na čpavek.
Jeden ml 0,05 M H2SO4 odpovídá 0,001401 g N. Výsledek přepočítáme na % N v sušině rostlinné hmoty.
Jodlbauerova metoda je časově značně náročná.
| Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 14. 10. 2020 |
Následující |