Stanovení veškeré organické hmoty v půdě

Půdní organická hmota zahrnuje:

• zbytky rostlin, živočichů a půdních mikroorganismů v různém stupni rozložení
• humus, který reprezentuje značné množství půdní rezistentní organické hmoty
• inertní formy, blízké elementárnímu uhlíku, jako dřevěné uhlí a grafit, které jsou občas přítomné v půdě.

Organický uhlík v půdě se stanovuje metodami, založenými na spalování (oxidaci) organické hmoty.

Stanovení veškeré organické hmoty v půdě spalováním na suché cestě

Princip

Stanovení veškeré organické hmoty v půdě můžeme zhruba provést vyžíháním navážky při teplotě 400-500^oC, tj. stanovením ztráty žíháním a pak odečtením hygroskopické vody, čímž dostaneme tzv. spalitelný podíl. Tento nález je nutno brát jako informativní, poněvadž spalitelný podíl nám udává nejen obsah organických látek humifikovaných a nehumifikovaných, které žíháním byly spáleny, ale také obsah krystalické vody, tj. chemicky vázané, která se žíháním uvolnila a rovněž unikla a jejíž obsah závisí od druhu půdy. Dále musíme rovněž počítat s určitým množstvím oxidu uhličitého – CO₂, který se uvolňuje žíháním z uhličitanů v půdě obsažených a také uniká do vzduchu.

Pracovní postup

Do předem vyžíhané a odvážené platinové nebo porcelánové misky vpravíme 5 g na vzduchu vyschlé jemnozemě, přesně zvážíme a žíháme ve spalovací peci při 500^oC (tmavě červený žár). Při žíhání použijeme s výhodou platinového drátku, kterým zeminu v misce opatrně promícháme. Po důkladném spálení organických látek misku se zeminou ochladíme v exikátoru a zvážíme.

Ztrátu žíháním vyjádříme v procentech podle rovnice:

% = (a . 100) / b

a ... hmotnost zeminy v gramech po vyžíhání,
b ... navážka na vzduchu vyschlé zeminy v gramech před žíháním

Video

Stanovení spalitelného podílu

Výpočet

Hodnotu spalitelného podílu zjistíme výpočtem, když od ztráty žíháním odečteme hygroskopickou vodu.

Příklad:

V půdách, které obsahují větší množství uhličitanů, je nutno nejprve ve zvláštním vzorku stanovit procento uhličitanového CO₂ a odečísti jej od spalitelného podílu.

Příklad:

Stanovení uhličitanů ve zvláštním vzorku půdy a jeho odečítání od spalitelného podílu je dosti problematické a může nám dávat nízké výsledky, protože při teplotě 500^oC se všechny uhličitany nerozkládají na oxidy zvláště na CaCO₃ (kvantitativně se rozkládají až při teplotě 800-900^oC).