Vznik těchto metod byl motivován jednak neuspokojivým stavem zásobenosti našich půd živinami z hlediska nejen jejich výše, ale hlavně poměru. Dále pro komplexní agronomickou charakteristiku půd nestačí dnes pouze informace o obsahu přístupných živin v půdě bez znalosti dalších charakteristik o půdě a pozemku, proto byla záměrně zvolena sorpční schopnost půdy, která má dominantní postavení při ustalování koncentračních rovnováh živin mezi pevnou a kapalnou fází půdy a rovněž i v celém systému půda - rostlina - hnojivo. Odtud je také odvozen název metody - kationtová výměnná kapacita (KVK nebo C.E.C. z ang. Cation Exchange Capacity).
Na základě této metody lze uvažovat o změně v přístupu k optimalizaci výživy rostlin (Matula, 1993). V počátcích zavádění této metody šlo jen o kationty, nyní podle Matuly i o fosfor.
Klasické stanovení KVK půdy a obsahu výměnných (včetně vodorozpustných) kationtů v půdě spočívá ve vymývání půdy molárním roztokem octanu amonného. Přebytek kationtů NH4+ vyluhovadla vytěsní z půdy výměnně sorbované kationty a NH4+ obsadí jejich místo. Absorbované amonné kationty jsou zpětně vytěsněny chloridem draselným po předchozím odstranění přebytku vyluhovadla etanolem. Ve výluhu půdy octanem amonným stanovíme kationty Ca2+, Mg2+, K+, případně Na+, Mn2+.Výluh půdy chloridem draselným se použije ke stanovení amoniakálního dusíku. Jeho obsah v ekvivalentním vyjádření odpovídá hodnotě kationtové výměnné kapacity půdy. Postup je vhodný pro půdy, které neobsahují více než 0,4% CaCO3. Jinak dochází k nadhodnocování obsahu vápníku uvolňováním z uhličitanů. Tomu je možno zabránit modifikací metody, náhradou octanu amonného chloridem a octanem litným. Pro potřeby agronomické interpretace je však modifikace postupu stanovení Ca bezpředmětná.
Klasický postup stanovení KVK je časově náročný a pracný a proto se hledají metody rychlejší. Takovou metodu zařazenou do AZP, vyvinul ÚKZÚZ. Metoda využívá ke stanovení KVK výsledky obsahu přístupných živin podle Mehlicha III a vedle KVK umožňuje stanovit i zastoupení jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu.
Obsah hlavních kationtů stanovených podle Mehlicha III, se vyjádří v mmol chemického ekvivalentu na 1 kg zeminy. Hodnota KVK se vypočítá jako součet obsahů všech kationtů a výměnného vodíku stanoveného z rozdílu pH pufru a pH půdní suspenze, k níž byl pufr přidán.
živina | 1 mol | 1 mol ekv. | 1 mmol chem. ekv. |
---|---|---|---|
Ca | 40,00 | 20,04 g | 20,04 mg |
Mg | 24,30 | 12,15 g | 12,15 mg |
K | 39,10 | 39,10 g | 39,10 mg |
Obsah živin v zemině stanovený podle Mehlicha III se vydělí hodnotou 1 mmol chemického ekvivalentu v mg.
živina | mg.kg-1zeminy | mmol ekv.kg-1zeminy |
---|---|---|
Ca | 2000 | 99,8 |
Mg | 300 | 24,7 |
K | 150 | 3,8 |
mmol chem. ekv. H+.kg-1 zeminy = [8 . (8 - pH)] / 0,1
naměřené pH je 7,6:
výsledek je pak [8 . (8 - 7,6)] / 0,1 = 32 mmol chem. ekv. kg-1 zeminy
99,8 + 24,7 + 3,8 + 32 = 160,3 mmol chem. ekv.kg-1 zeminy
KVK v mmol chem. ekv..kg-1 zeminy = 100 %
Ca = 62,2 %
Mg = 15,4 %
K = 2,4 %
H = 20,0 %
KVK = 100,0 %
KVK samostatně nehodnotíme, ale hodnotíme zastoupení jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu. Vycházíme ze situace, že hnojením můžeme jejich zastoupení měnit.
KVK Optimální zastoupení kationtů (%)
KVK (mmol ch. ekv. . kg-1) | Optimální zastoupení kationtů (%) | ||
---|---|---|---|
Ca2+ | Mg2+ | K+ | |
< 120 | 60 | 10 | 4-6 (5) |
121-180 | 70 | 10 | 4-5 (4,5) |
> 180 | 80 | 10 | 3-4 (3,5) |
Zastoupení Mg má být 2-3x vyšší než K. Pokud tomu tak není, omezíme hnojení K.
Provádíme v případě, je-li nasycení příslušnou živinou nižší než optimální hodnota.
draslík
5 % (optimum) - 2,4 % (skutečné nasycení) = 2,6 %
2,6 % ze 160,3 mmol chem. ekv.kg-1 zeminy = 4,2 mmol chem. ekv. kg-1 zeminy
4,2 .39,1 = 164,2 mg.kg-1 zeminy
(předpokládaná hmotnost ornice 3 mil kg)
164,3 .3 = 492,6 kg K.ha-1
Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 26. 01. 2010 |
Následující |