Úvod
Analýza půd
Odběr půdních vzorků
Úprava půdních vzorků
Půdní analýzy
Stanovení půdního druhu
Stanovení vlhkosti
Stanovení organické hmoty
Stanovení půdní reakce
Stanovení potřeby vápnění - tabulkově
Stanovení potřeby vápnění - titračně
Stanovení koncentrace solí
Stanovení obsahu uhličitanů
Stanovení přístupných živin v půdě
Stanovení KVK
Stanovení dusíku v půdě
Stanovení mikroelementů v půdě
Stanovení těžkých kovů v půdě
Analýza substrátů
Analýza závlahové vody
Analýza hnojiv
Analýza rostlinné hmoty
Optimalizace hnojení dle ARR
Literatura

           © 2009

Stanovení cizorodých prvků v půdě a kritéria jejich hodnocení

Za cizorodé jsou nejčastěji považovány ty prvky, které jsou nebezpečné pro zdraví a život člověka. Nebezpečné mohou být jednak tím, že vytvářejí sloučeniny, které jsou toxické, karcinogenní nebo jinak ohrožují zdraví. Tyto prvky bývají často označovány jako těžké kovy. Do této skupiny (TK) spadají všechny prvky, jejichž měrná hmotnost je vyšší než 5 g.cm-1.

Cizorodé prvky jsou jedním z důležitých faktorů, které se významně podílí na kontaminaci zemědělských půd. Z 19 sledovaných škodlivin jsou na druhém místě v hodnocení zátěže biosféry ihned za pesticidy.

V přirozených podmínkách se cizorodé prvky nacházejí v nevelkých množstvích, ale díky antropogenním vlivům se obsah těchto prvků v půdě zvyšuje. Protože jsou cizorodé prvky uváděny jako jeden z nejvýznamnějších ukazatelů zátěže biosféry, stávají se tím také součástí objektivního rizika kontaminace potravinového řetězce.

V České republice jsou regulovány nejvyšší přípustné hladiny následujících prvků v potravinách: Sb, As, Sn, F, Al, Cr, J, Cd, Cu, Ni, Pb, Hg, Zn, Fe. Se zřetelem na zvýšený přechod z půdy připadají v úvahu zejména Cd, Cr, As, Zn, Cu, F. Pro jejich stanovení se používá jako extrakční činidlo 2M HNO3, nebo se stanovuje jejich celkový obsah po rozkladu směsí silných minerálních kyselin (lučavka královská).

Pracovní postup

Navážku 10 g jemnozemě vpravíme do PE vzorkovnice o objemu 100 ml. Zalijeme 50 ml kyseliny a třepeme na laboratorní třepačce 6 hodin bez ohledu na otáčky a obsah CaCO3 ve vzorcích. Po vytřepání vzorky zfiltrujeme přes suchý filtr (modrá páska) do suché kádinky a výluhy proměříme na atomovém absorpčním spektrofotometru. Výsledky přepočítáme na mg.kg-1 a zásobu prvků v půdě vyhodnotíme podle tabulky.

Maximální přípustné obsahy cizorodých prvků v půdách (mg.kg-1) (s výjimkou lesních a organ. půd)

PrvekVýluh 2M HNO31)Celkový obsah2)
lehké půdyostatní půdylehké půdyostatní půdy
As4,54,530,030,0
Be2,02,07,07,0
Cd0,41,00,41,0
Co10,025,025,050,0
Cr40,040,0100,0200,0
Cu30,050,060,0100,0
Hg--0,60,8
Mo5,05,05,05,0
Ni15,025,060,080,0
Pb50,070,0100,0140,0
V20,050,0150,0220,0
Zn50,0100,0130,0200,0

lehké půdy - tj. písčité a hlinitopísčité půdy (klasifikace podle Nováka)
1) výluh 2M roztokem HNO3, poměr půdy : vyluhovadlo 1:5
2) po rozkladu vzorku směsí minerálních kyselin: výsledky, které použitá metoda rozkladu poskytuje musí být v sou ladu s daty, platnými pro odpovídající mezinárodně certifikovaný referenční materiál

 

atomový absorpční spektrofotometr

Zpět na předchozí stránku    

Předchozí Autor: Petr Škarpa
Datum poslení aktualizace stránky:  01. 02. 2010
Následující