Složení živin a chuť zeleného krmiva z luk a pastvin je ovlivněna z velké míry druhem rostlin, klimatem, půdou, hnojením a fenogází v době sklizně. U píce se z toho důvodu setkáváme s mnohem většími rozdíly v kvalitě jednoho a téhož druhu než u ostatních zemědělských plodin. Z pohledu chemického můžeme kvalitu pastevních porostů hodnotit podle obsahu vlákniny, dusíkatých látek, obsahu energie, obsahu makro a mikroprvků.
Obsah vlákniny je nejnižší ve fázi sloupkování. S dalšími etapami vývoje rostlin (ontogenezí) se obsah vlákniny zvyšuje, ale s počtem pastevních cyklů nebo s počtem sečí klesá. Obsah vlákniny ovlivňuje stravitelnost organické hmoty, obsah energie a příjem krmiva.
Obsah dusíkatých látek (NL) ovlivňuje zastoupení jetelovin, termín využití a také hnojení travních porostů. Začátkem metání až v plném metání dominantního druhu trav je obsah NL až 150 g.kg-1 sušiny. Při pozdější sklizni travních porostů klesá podíl listů, stoupá obsah vlákniny a současně klesá obsah NL až o 100 g.kg-1 sušiny (ve fázi kvetení). Podíl 10 % jetelovin ve sklizené biomase zvyšuje obsah NL o 5 – 7 g.kg-1 sušiny. Pravidelně kosené a hnojené porosty mohou mít obsah NL 140 – 160 g.kg-1 sušiny (polobílkovinné krmivo) a intenzivně hnojené travní porosty mohou mít obsah NL 177 – 213 g.kg-1 sušiny (bílkovinné krmivo).
Se stářím porostu se snižuje obsah NL a zvyšuje obsah vlákniny. |
Netto energie laktace (NEL) je hodnota energie, která je použita organizmem na produkci mléka. Extenzivní využívání způsobené opožděnou sklizní snižuje stravitelnost organické hmoty (resp. živin) o 40 – 60 % a obsah NEL na 2,5 – 5,0 MJ.kg-1 sušiny. Při vyšším počtu kosení může obsah NEL dosáhnout až 6,5 MJ.kg-1 sušiny a při pravodelném pastevním využití hodnoty NEL dosahují véce než 7,0 MJ.kg-1 sušiny.
Trvalé travní porosty, převážně jejich bylinná část obsahují vedle nutričně důležitých složek i tzv. sekundární metabolity, které mají v rostlinných organizmech ochrannou funkci. Tyto složky způsobují druhovou selektivitu při pasení a mohou snižovat příjem krmiva a celkovou stravitelnost tím, že inhibují aktivitu celulolytických enzymů v bachoru přežvýkavců tj. působí antinutričně. Jedná se o fenolické látky, inhibitory celuláz, alkaloidy, flavony, třísloviny, terpenoidy aj.
Zatímco se zvyšuje produkce travních porostů, tak klesá obsah živin. Sklizeň travních porostů představuje kompromis mezi produkcí a kvalitou. Travní porosty by se měly sklízet ve fázi metání dominantního druhu trav, resp. ve fázi butonizace u jetelovin. |
Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Michal Večerek, Ivo Vyskočil Datum poslení aktualizace stránky: 05. 01. 2010 |
Následující |