|
|
| Parkovací trávníky |
| RSM 5.1 | Stanoviště bez omezení | Střední až vyšší zátěž | Teplé a suché polohy |
| Kostřava rákosovitá | - | - | 70 % |
| Kostřava červená krátce výběžkatá | 10 % | 10 % | - |
| Kostřava červená dlouze výběžkatá | 10 % | 10 % | - |
| Jílek vytrvalý | 40 % | 40 % | 10 % |
| Lipnice luční | 40 % | 38 % | 20 % |
| Řebříček obecný | - | 2 % | - |
Hlavním požadavkem u těchto typů trávníků je umožnit přirozené vsakování dešťové vody. Dle RSM systému jsou navrženy 3 varianty směsí. Varianta 1 má téměř shodné složení jako varianta 2 u níž je malý podíl řebříčku obecného (2 %) na úkor lipnice luční. Varianta 3 počítá s vyšším zastoupením kostřavy rákosovité.
|
|
| Sadový trávník | Zatravnění vinohradu |
Sadové trávníky slouží k zatravnění sadů a vinohradů, vytvářejí lepší podmínky pro sklizeň a brání erozi. Sekají se 2 -5x ročně na výšku 6 – 8 cm. Většinou mulčování. Vhodné jsou nejenom na roviny, ale také na svahy. Výrazný antropogenní vliv člověka. Je třeba počítat s vysokým přísunem živin, používáním chemických prostředků a pohybem strojů. Trávníky by měly být pro stroje dostatečně únosné. Nízká produkce hmoty. Trávy by neměly konkurovat stromům v nárocích na vodu a živiny. Měly by úspěšně konkurovat plevelům a rychle regenerovat po období sucha. Důležitá je snadná údržba trávníků.
Vhodnými druhy jsou kostřava červená, kostřava ovčí, jílek vytrvalý, lipnice luční, lipnice smáčknutá, poháňka hřebenitá. Z jetelovin je možné využít jetel plazivý, štírovník růžkatý, tolici dětelovou.
|
|
| Travnaté plochy kolem letišť |
Můžeme rozlišit dva typy. Travnaté plochy kolem letišť a malá travnatá sportovní a zemědělská letiště. Sečou se 6 - 8x za rok na výšku 6 - 7 cm. Podmínkou je nízká tvorba hmoty. Problémem může být přítomnost konzumentů (drobné ptactvo, hlodavci) v letištním prostoru ve vztahu k bezpečnosti provozu. Travnaté plochy kolem letišť by měly být odolné proti ožehu (vojenská letiště), odolné proti zplodinám (plynům) a odolné proti chemickým postřikům požívaným při čištění drah v zimním období. Na polních letištích by měla být dostatečná únosnost travního drnu při startu a přistávání, nízký nárůst nadzemní fytomasy a rychlá infiltrace srážkové vody.
Pro letištní trávníky se používá jílek vytrvalý, kostřava červená, lipnice luční, psineček tenký, kostřava rákosovitá.
Ve vztahu ke konstrukci vodního toku a expozici břehů je žádoucí využití 3-4 různých vícedruhových směsí trav s využitím individuální výsadby mokřadních travin v oblasti přechodu mezi bermou a kynetou.
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |