| s dusíkem nitrátovým | s dusíkem amonným a amoniakálním | s dusíkem amidovým | s dusíkem ve dvou i více formách | pomalu působící | zásady použití dusíkatých hnojiv | 

  zásady použití Dusíkatých hnojiv

     Efektivní hnojení dusíkem je jedním z nejobtížnějších úkolů, protože variabilita vlastností rostlin a ekologických faktorů ovlivňují množství přijatelného dusíku v půdě velmi významně a neumožňují proto používat při stanovení dusíku stereotypních postupů. V podstatě tedy stěžují volbu optimální dávky dusíku. Nízké dávky dusíku neumožňují plně využít produkčního potenciálu hnojené rostliny. Při předávkování rostlina přednostně vytváří vegetativní orgány, tkáně jsou křehké, náchylné k chorobám, opožďuje se sklizeň a dochází ke snížení kvality rostlinných produktů.

Proto při stanovení dávky dusíku vycházíme z konkrétních podmínek a respektujeme tyto faktory:

• půdní vlastnosti

• ekologické podmínky

• agrochemické vlastnosti hnojiv

• nároky pěstovaných rostlin.

     Do kyselejších a těžkých půd jsou vhodnější ledky, ke hnojení alkalických půd síran amonný. Do propustných půd v promyvných podmínkách jsou vhodnější hnojiva s amonnou formou dusíku. V suchých podmínkách lépe působí ledkové formy. Za univerzální je možno považovat hnojiva s více formami dusíku.

     Pro zajištění dobrého efektu je třeba hlavní podíl dusíku v hnojivech aplikovat těsně před vegetací a během vegetace používat nižších jednorázových dávek dusíku, zejména na lehkých půdách.

     Pro zajištění vysokého využití dusíku z minerálních hnojiv je třeba:

• správné stanovení celkové dávky – podle nároků plodiny a půdně klimatických podmínek

• zvolit vhodnou formu dusíku – druh hnojiva

• stanovit správnou dobu aplikace – dle požadavků rostlin

• zajistit rovnoměrnou aplikaci hnojiva

• pro stanovení dávky N i pro optimalizaci hnojení během vegetace využívat údajů o obsahu minerálního dusíku v půdě, mineralizovatelného dusíku, stavu porostů i průběhu povětrnost

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.